Trend EMO
Emo je termín používaný v souvislosti s americkou módou, hudbou a kulturou velmi často. Má kořeny v punku, gothice a ve směřech, které se vždy odlišovaly od mainstreemu.HudbaEmo vzniklo v 80. letech a popisovalo hudební žánr, který se vyvinul z hardcorové scény ve Wahingtonu D.C. Postupně emo začaly používat mnohé kapely a kult se rozšiřoval stále víc. A proč právě emo? Členové kapel se občas na jevišti chovali moc přecitlivěle a bouřlivě.. prostě emo.První vlna emo přišla na začátku 90. let, kdy se silně začala odrážet v tehdejší indie scéně, emo byly například kapely Sunny Day Real Estate nebo Jimmy Eat World. Některé emo-indie kapely se začaly chovat víc mainstreamově a tak emo proniklo mezi lidi a stal se z něj životní styl.Druhá vlna přišla na konci 90. let, kdy se na emaře obrátila pozornost vydavatelů a termín emo byl už běžně používán. Nyní je používán v tak širokém smyslu, že je téměř nemožné ho vysvětlit.Mezi emo kapely patří AFI, Alexisonfire, Brand New, Bright Eyes, Coheed and Cambria, Death Cab for Cutie, Fall Out Boy, From First to Last, Funeral for a Friend, Hawthorne Heights, My Chemical Romance, Panic! at the Disco, Senses Fail, Something Corporate, The Starting Line, Story of the Year, Taking Back Sunday, Thursday, The Used nebo Underoath.Tyto skupiny jsou jako emo označovány ne proto, že by se za emo samy považovaly, ale protože mají v hudbě podobné znaky a kultu emo kultury se přibližují.V poslední době se začal užívat termín screamo, který ovšem označuje jiný hudební žánr.MódaMóda emo má kořeny v punku a gothice. Emaři nosí velmi úzké džíny, dlouhou ofinu, většinou zkosenou k jedné straně obličeje, vlasy obarvené na černo, úzká trička, často s názvy hudebník skupin, ozdobené pásky, spony, černé tenisky, nejlépe staré a děravé a někdy také černé úzké brýle.Emo móda se samozřejmě mění, dřívější účesy se podobaly postavám ze Star Treku, nosily se úzké svetry, zapnuté košile a pracovní vesty. Takovéto atributy už z emo módy vymizely.OsobnostEmař je člověk otevřeně hovořící o svých pocitech, je citlivý, stydlivý, introvertní, zasmušilý, tichý a má zlomené srdce. Často píše básně, ve kterých si vybíjí vztek, depresi a zmatek z toho, že mu okolní svět nerozumí. Píše o tom, že život je jen bolest.Někdy může emař inklinovat k sebedestrukci, řezat se, pálit nebo si jinak ubližovat. Buď to považuje za "cool", nebo ho to prostě baví.V poslední době se termín emo často používá v negativním smyslu, označuje přecitlivělou, psychicky labilní osobu. Hudba emo je srovnávána s chlapeckými kapelami 90. let a odpůrci ji považují za nepovedenou, s absencí talentu, módu emo považují za trapnou a o emařích si myslí, že se prezentují jako životem zhrzení, ale ve skutečnosti vedou spokojený život střední vrstvy. Považují emaře za sebelítostivé labilní teenagery, kteří vkládají veškerou energii do špatných básní a tráví příliš času na MySpace.com.Dnešní emo kultura bývá považována za smutnou karikaturu toho, čím kdysi byla. Někteří si dokonce myslí, že emo působí na děti a teenagery tak negativně, že je může dohnat k sebevraždě.Pro mnoho emařů ja ale tento životní styl uspojojující a vliv ema na duševní poruchy odmítají. Emo hudba mnoha lidem pomáhá zbavit se depresí a zjistit, že svět okolo nich není tak zkažený.
sobota 1. prosince 2007
aids
Co je infekce HIV a onemocnění AIDS ?
V roce 1981 bylo v USA poprvé rozpoznáno nové onemocnění, které později dostalo jméno AIDS. Název onemocnění je zkratkou anglického pojmenování Acquired Immune Deficiency Syndrome, které vyjadřuje podstatu onemocnění. Jedná se o Syndrom získaného imunodeficitu, česky - soubor příznaků, které vedou ke ztrátě imunity, tj. obranyschopnosti organismu. Lidský organismus se tak stává náchylným k řadě dalších infekčních a nádorových onemocnění. V roce 1983 objevili nezávisle na sobě vědecké týmy dr. Gallo v USA a dr. Montagniera ve Francii původce onemocnění AIDS. Je jím virus, který byl nazván HIV - Human Immunodeficiency Virus, což znamená virus způsobující ztrátu obranyschopnosti u člověka. Tento virus napadá v organismu zejména určitou skupinu bílých krvinek, T lymfocytů, v nichž se množí, později je i zabíjí a snižuje tak jejich počet v těle nakaženého člověka. Výrazný pokles počtu bílých krvinek, které hrají důležitou úlohu v obranyschopnosti lidského organismu, vede k selhávání imunity a rozvíjí se v onemocnění AIDS. Člověk nakažený virem HIV nemusí mít dlouhou dobu, třeba několik let, vůbec žádné zdravotní potíže. Tomuto období se říká bezpříznakové nosičství viru HIV.
I v bezpříznakovém období může nakažený člověk přenést infekci na další osoby. Přitom sám vypadá a cítí se zcela zdráv a ani jeho partner na něm nic nepozná. Pouze při laboratorním vyšetření na přítomnost HIV je u testovaného zjištěn pozitivní nález, člověk je "HIV pozitivní". Podle současných znalostí nelze s určitostí říci, zda se u všech HIV nakažených osob onemocnění projeví. U velké většiny z nich dojde k rozvoji příznaků průměrně za 10-15 let po nákaze. Jak brzy nebo pozdě dojde k rozvoji onemocnění AIDS ovlivňuje celá řada faktorů, jako je původní úroveň obranyschopnosti, životní styl - vyrovnávání se se stresovými situacemi a výživové návyky. Zásadní úlohu v rozvoji infekce HIV však hraje včasná a účinná léčba.
Každé, i lehké onemocnění, představuje pro organismus určitou zátěž. K rozvoji onemocnění AIDS ze stadia pouhé HIV pozitivity může přispět tzv. reinfekce, tedy příjem další dávky viru HIV do organismu. Proto i HIV pozitivní člověk při sexuálním styku s HIV pozitivním partnerem musí dodržovat zásady bezpečnějšího sexu a používat ochranné prostředky, aby chránil nejen druhé, ale i sám sebe.
V ČR je průměrně ročně nově registrováno 50-60 osob nakažených virem HIV.
Předpokládáme však, že skutečný počet nakažených je asi pět až desetkrát větší.
Jak se může virus přenášet?
HIV se nachází ve všech tělesných tekutinách nositelky nebo nositele viru. K přenosu však může dojít pouze těmi tělesnými tekutinami, které vykazují vysokou koncentraci viru.
Jsou to:
semenná tekutina
krev (včetně menstruační krve)
poševní tekutina
mateřské mléko
Aby k přenosu nedošlo, nesmějí tyto tělesné tekutiny přijít do styku se sliznicemi nebo krevními cestami jiné osoby.
Cesty přenosu při sexu
Virus se může přenést při nechráněném vaginálním styku nebo análním styku, při orálním uspokojování s výronem semene a při orálním styku během menstruace. Anální styk je z hlediska přenosu HIV rizikovější než vaginální. Střevní sliznice je velmi jemná, silně prokrvená a při drobných poraněních, která snadno při análním styku vznikají, dostává se virus ve velkých dávkách jednak přímo do krevního oběhu, jednak do citlivých buněk slizničního povrchu střeva.
Proto:
žádný nechráněný pohlavní styk (vaginální/anální)
žádná semenná tekutina do úst (nepolykat)
žádný kontakt úst a menstruační krve
Riziko přenosu viru při kontaktu úst a poševního sekretu se odhaduje jako nízké.
Cesty přenosu při transfúzi krve
Osoby, u kterých nastala nebo ještě trvá riziková situace, nesmějí darovat krev! Od poloviny roku 1987 se v ČR při každém darování krve provádí i test na protilátky HIV.
Nebezpečí infekce transfuzí krve a krevními produkty je u nás
prakticky vyloučeno.
V ojedinělých vzácných případech je však možné, že současně používaným postupem nebude odhalena krevní konzerva, která virus obsahuje.
Taková krev by musela být odebrána krátce po infekci dárce, kdy ještě nebylo možno prokázat žádné protilátky proti viru HIV. V některých zahraničních zemích je na místě opatrnost, protože se při dárcovství krve vždy netestuje. Informujte se o praxi v té které zemi. Jestliže plánujete operaci, při které bude nutná transfuze krve, můžete předem darovat krev sama sobě (jedná se o tzv. autotransfuzi). Tento postup se u nás začíná již běžně u plánovaných chirurgických výkonů používat.
Cesty přenosu při injekčním používání drog
Zvláště ohroženi jsou muži a ženy, kteří při vpichování drog používají použité injekční stříkačky a jehly. Proto: pokud si pícháte drogy, používejte vždy sterilní stříkačku, novou jehlu a vlastní lžíci na přípravu dávky. Nenatahujte svou dávku do stříkačky ze společné nádoby. Použité stříkačky a jehly volně neodhazujte, aby se nemohly dostat do rukou dětem nebo dalším injekčním uživatelům drog.
Cesty přenosu při těhotenství porodu a kojení
Jste-li nositelkou viru HIV, můžete virus na dítě přenést v průběhu těhotenství, při porodu nebo kojení. Dnes se předpokládá, že k přenosu dochází asi u 20% těhotenství. Při dárcovství semen: virus je možné přenést i umělým oplodněním. Proto přijímejte jen semeno, jehož dárce byl řádně otestován. Tato podmínka je v našem zdravotnictví vždy splněna.
Jak se virus nepřenáší
Virus se nepřenáší následujícími kontakty:
používáním toalet a bytů lidí, kteří mají AIDS nebo jsou HIV+
pečováním o lidi, kteří onemocněli AIDS
společným používáním nádobí, příborů, sklenic, prádla atd.
společným používáním ovoce a jídla
podáním ruky, objetím, hlazením, masáží a líbáním
slzami
kašlem a kýcháním
bodnutím hmyzem a domácími zvířaty
v tramvaji, výtahu, obchodním domě atd.
dotekem klik u dveří, telefonních sluchátek atd.
ve škole, i když jsou tam děti s HIV (nutno dodržovat správné zásady první pomoci při krvácivých zraněních)
na koupališti, v sauně nebo při sprchování
u kadeřnice, holiče nebo v kosmetickém saloně
u zubního lékaře, u lékaře v nemocnici, pokud personál dodržuje běžné hygienické zásady
při tetování, propichování uší, při akupunktuře atd., pokud se při tom dodržují běžná dezinfekční opatření (dostatečná je dezinfekce během pěti minut 70% alkoholem)
jinými formami pohlavního styku, pokud jsou dodržena pravidla bezpečného sexu.
Jak se chráníte?
HIV viru nejste vydána napospas. Chránit se můžete jednoduchými opatřeními ve vlastním chování. Jestliže nemůžete s jistotou vyloučit, že váš sexuální partner nebo partnerka jsou nositeli viru, jsou jako ochrana nezbytné praktiky bezpečnějšího sexu.
U sebe nebo u jiné osoby můžete s jistotou vyloučit, že jste nositelkou viru pouze tehdy:
jestliže žijete oboustranně v absolutně věrném vztahu (alespoň 15 let)
jestliže jste při vpichování nikdy nepoužila náčiní jiné osoby
jestliže jste vy ani váš partner, příp. partnerka, nedostala před července, 1987 krevní transfuzi krve nebo krevní deriváty
jestliže jste si s partnerem nebo partnerkou dali tři měsíce po posledním nechráněném styku udělat test na protilátky HIV s negativním výsledkem.
Pravidla bezpečnějšího sexu
Pod pojmem "bezpečnější sex" rozumíme následující pravidla, která musíte dodržovat:
Semenná tekutina nesmí přijít do pochvy ani do konečníku. Vždy používejte prezervativ (kondom).
Semenná tekutina nesmí přijít do úst, nesmí se polykat.
Při menstruaci nesmí dojít k přímému kontaktu úst a pochvy (příp. je možno použít gumovou roušku). Při menstruaci by prsty při vnikání do pochvy měly být chráněny, pokud jsou na nich otevřená poranění (používejte gumové rukavice nebo prsty).
Pomůcky (dildo, vibrátory atp.) si předávejte teprve po očištění 70% alkoholem.
Tato preventivní opatření platí pro všechny sexuálně aktivní lidi. Nemají omezovat sexuální svobodu, spíš mají být prostředkem, aby tato svoboda mohla dále existovat.
Pravidla bezpečnějšího sexu platí i tehdy, když jste vy a váš partner nebo partnerka HIV pozitivní. Podle současných poznatků musíme vycházet z toho, že každý další kontakt s HIV virem nebo s jinou sexuálně přenosnou infekcí mlže urychlit propuknutí nemoci.
V roce 1981 bylo v USA poprvé rozpoznáno nové onemocnění, které později dostalo jméno AIDS. Název onemocnění je zkratkou anglického pojmenování Acquired Immune Deficiency Syndrome, které vyjadřuje podstatu onemocnění. Jedná se o Syndrom získaného imunodeficitu, česky - soubor příznaků, které vedou ke ztrátě imunity, tj. obranyschopnosti organismu. Lidský organismus se tak stává náchylným k řadě dalších infekčních a nádorových onemocnění. V roce 1983 objevili nezávisle na sobě vědecké týmy dr. Gallo v USA a dr. Montagniera ve Francii původce onemocnění AIDS. Je jím virus, který byl nazván HIV - Human Immunodeficiency Virus, což znamená virus způsobující ztrátu obranyschopnosti u člověka. Tento virus napadá v organismu zejména určitou skupinu bílých krvinek, T lymfocytů, v nichž se množí, později je i zabíjí a snižuje tak jejich počet v těle nakaženého člověka. Výrazný pokles počtu bílých krvinek, které hrají důležitou úlohu v obranyschopnosti lidského organismu, vede k selhávání imunity a rozvíjí se v onemocnění AIDS. Člověk nakažený virem HIV nemusí mít dlouhou dobu, třeba několik let, vůbec žádné zdravotní potíže. Tomuto období se říká bezpříznakové nosičství viru HIV.
I v bezpříznakovém období může nakažený člověk přenést infekci na další osoby. Přitom sám vypadá a cítí se zcela zdráv a ani jeho partner na něm nic nepozná. Pouze při laboratorním vyšetření na přítomnost HIV je u testovaného zjištěn pozitivní nález, člověk je "HIV pozitivní". Podle současných znalostí nelze s určitostí říci, zda se u všech HIV nakažených osob onemocnění projeví. U velké většiny z nich dojde k rozvoji příznaků průměrně za 10-15 let po nákaze. Jak brzy nebo pozdě dojde k rozvoji onemocnění AIDS ovlivňuje celá řada faktorů, jako je původní úroveň obranyschopnosti, životní styl - vyrovnávání se se stresovými situacemi a výživové návyky. Zásadní úlohu v rozvoji infekce HIV však hraje včasná a účinná léčba.
Každé, i lehké onemocnění, představuje pro organismus určitou zátěž. K rozvoji onemocnění AIDS ze stadia pouhé HIV pozitivity může přispět tzv. reinfekce, tedy příjem další dávky viru HIV do organismu. Proto i HIV pozitivní člověk při sexuálním styku s HIV pozitivním partnerem musí dodržovat zásady bezpečnějšího sexu a používat ochranné prostředky, aby chránil nejen druhé, ale i sám sebe.
V ČR je průměrně ročně nově registrováno 50-60 osob nakažených virem HIV.
Předpokládáme však, že skutečný počet nakažených je asi pět až desetkrát větší.
Jak se může virus přenášet?
HIV se nachází ve všech tělesných tekutinách nositelky nebo nositele viru. K přenosu však může dojít pouze těmi tělesnými tekutinami, které vykazují vysokou koncentraci viru.
Jsou to:
semenná tekutina
krev (včetně menstruační krve)
poševní tekutina
mateřské mléko
Aby k přenosu nedošlo, nesmějí tyto tělesné tekutiny přijít do styku se sliznicemi nebo krevními cestami jiné osoby.
Cesty přenosu při sexu
Virus se může přenést při nechráněném vaginálním styku nebo análním styku, při orálním uspokojování s výronem semene a při orálním styku během menstruace. Anální styk je z hlediska přenosu HIV rizikovější než vaginální. Střevní sliznice je velmi jemná, silně prokrvená a při drobných poraněních, která snadno při análním styku vznikají, dostává se virus ve velkých dávkách jednak přímo do krevního oběhu, jednak do citlivých buněk slizničního povrchu střeva.
Proto:
žádný nechráněný pohlavní styk (vaginální/anální)
žádná semenná tekutina do úst (nepolykat)
žádný kontakt úst a menstruační krve
Riziko přenosu viru při kontaktu úst a poševního sekretu se odhaduje jako nízké.
Cesty přenosu při transfúzi krve
Osoby, u kterých nastala nebo ještě trvá riziková situace, nesmějí darovat krev! Od poloviny roku 1987 se v ČR při každém darování krve provádí i test na protilátky HIV.
Nebezpečí infekce transfuzí krve a krevními produkty je u nás
prakticky vyloučeno.
V ojedinělých vzácných případech je však možné, že současně používaným postupem nebude odhalena krevní konzerva, která virus obsahuje.
Taková krev by musela být odebrána krátce po infekci dárce, kdy ještě nebylo možno prokázat žádné protilátky proti viru HIV. V některých zahraničních zemích je na místě opatrnost, protože se při dárcovství krve vždy netestuje. Informujte se o praxi v té které zemi. Jestliže plánujete operaci, při které bude nutná transfuze krve, můžete předem darovat krev sama sobě (jedná se o tzv. autotransfuzi). Tento postup se u nás začíná již běžně u plánovaných chirurgických výkonů používat.
Cesty přenosu při injekčním používání drog
Zvláště ohroženi jsou muži a ženy, kteří při vpichování drog používají použité injekční stříkačky a jehly. Proto: pokud si pícháte drogy, používejte vždy sterilní stříkačku, novou jehlu a vlastní lžíci na přípravu dávky. Nenatahujte svou dávku do stříkačky ze společné nádoby. Použité stříkačky a jehly volně neodhazujte, aby se nemohly dostat do rukou dětem nebo dalším injekčním uživatelům drog.
Cesty přenosu při těhotenství porodu a kojení
Jste-li nositelkou viru HIV, můžete virus na dítě přenést v průběhu těhotenství, při porodu nebo kojení. Dnes se předpokládá, že k přenosu dochází asi u 20% těhotenství. Při dárcovství semen: virus je možné přenést i umělým oplodněním. Proto přijímejte jen semeno, jehož dárce byl řádně otestován. Tato podmínka je v našem zdravotnictví vždy splněna.
Jak se virus nepřenáší
Virus se nepřenáší následujícími kontakty:
používáním toalet a bytů lidí, kteří mají AIDS nebo jsou HIV+
pečováním o lidi, kteří onemocněli AIDS
společným používáním nádobí, příborů, sklenic, prádla atd.
společným používáním ovoce a jídla
podáním ruky, objetím, hlazením, masáží a líbáním
slzami
kašlem a kýcháním
bodnutím hmyzem a domácími zvířaty
v tramvaji, výtahu, obchodním domě atd.
dotekem klik u dveří, telefonních sluchátek atd.
ve škole, i když jsou tam děti s HIV (nutno dodržovat správné zásady první pomoci při krvácivých zraněních)
na koupališti, v sauně nebo při sprchování
u kadeřnice, holiče nebo v kosmetickém saloně
u zubního lékaře, u lékaře v nemocnici, pokud personál dodržuje běžné hygienické zásady
při tetování, propichování uší, při akupunktuře atd., pokud se při tom dodržují běžná dezinfekční opatření (dostatečná je dezinfekce během pěti minut 70% alkoholem)
jinými formami pohlavního styku, pokud jsou dodržena pravidla bezpečného sexu.
Jak se chráníte?
HIV viru nejste vydána napospas. Chránit se můžete jednoduchými opatřeními ve vlastním chování. Jestliže nemůžete s jistotou vyloučit, že váš sexuální partner nebo partnerka jsou nositeli viru, jsou jako ochrana nezbytné praktiky bezpečnějšího sexu.
U sebe nebo u jiné osoby můžete s jistotou vyloučit, že jste nositelkou viru pouze tehdy:
jestliže žijete oboustranně v absolutně věrném vztahu (alespoň 15 let)
jestliže jste při vpichování nikdy nepoužila náčiní jiné osoby
jestliže jste vy ani váš partner, příp. partnerka, nedostala před července, 1987 krevní transfuzi krve nebo krevní deriváty
jestliže jste si s partnerem nebo partnerkou dali tři měsíce po posledním nechráněném styku udělat test na protilátky HIV s negativním výsledkem.
Pravidla bezpečnějšího sexu
Pod pojmem "bezpečnější sex" rozumíme následující pravidla, která musíte dodržovat:
Semenná tekutina nesmí přijít do pochvy ani do konečníku. Vždy používejte prezervativ (kondom).
Semenná tekutina nesmí přijít do úst, nesmí se polykat.
Při menstruaci nesmí dojít k přímému kontaktu úst a pochvy (příp. je možno použít gumovou roušku). Při menstruaci by prsty při vnikání do pochvy měly být chráněny, pokud jsou na nich otevřená poranění (používejte gumové rukavice nebo prsty).
Pomůcky (dildo, vibrátory atp.) si předávejte teprve po očištění 70% alkoholem.
Tato preventivní opatření platí pro všechny sexuálně aktivní lidi. Nemají omezovat sexuální svobodu, spíš mají být prostředkem, aby tato svoboda mohla dále existovat.
Pravidla bezpečnějšího sexu platí i tehdy, když jste vy a váš partner nebo partnerka HIV pozitivní. Podle současných poznatků musíme vycházet z toho, že každý další kontakt s HIV virem nebo s jinou sexuálně přenosnou infekcí mlže urychlit propuknutí nemoci.
zákony-téma:drogy
1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo ve větším rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než osmnáct let.
3) Odnětím svobody na osm až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch,
b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší patnácti let, nebo
c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.
4) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt,
b) získá-li takovým činem prospěch velkého rozsahu, nebo
c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.
§ 187a
1) Kdo bez povolení přechovává omamnou nebo psychotropní látku nebo jed v množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu.
§ 188
1) Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu,
b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než osmnáct let, nebo
c) získá-li takovým činem značný prospěch.
§ 188a Šíření toxikomanie
1) Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči osobě mladší než osmnáct let.
2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo ve větším rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než osmnáct let.
3) Odnětím svobody na osm až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch,
b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší patnácti let, nebo
c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.
4) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt,
b) získá-li takovým činem prospěch velkého rozsahu, nebo
c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.
§ 187a
1) Kdo bez povolení přechovává omamnou nebo psychotropní látku nebo jed v množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu.
§ 188
1) Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu,
b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než osmnáct let, nebo
c) získá-li takovým činem značný prospěch.
§ 188a Šíření toxikomanie
1) Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči osobě mladší než osmnáct let.
sebepoškozování
Hodně lidí, co sem slyšela a četla rozřezávání kůže obviňuje! Ale proč? Polovina z těch lidí nezkusila jaké to je! Nejznámnější osobností, co se k sebeubližování přiznala byla tragicky zesnulá princezna Diana!
A teď veřte nebo ne - to čemu dnes říkáme "ničení těla", bylo až do doby vynalezení léků proti bolestem používáno jako lékařský zákrok! Obecně se tomu říkalo "pouštění žilou". Nejsem si jistá od jaké doby se tento zákrok používal! Ale je jasné, že léčitelé si vydedukovali, že bolest přichází od stresu (což většinou platí dodnes) a stres, že bývá způsoben přemírou sangvinických šťáv (to je to přirovnání - začala se ve mě vařit krev!) - jinak pro neznalce - sangvinická šťáva je označení pro krev! Takže když vám nebylo dobře nebo jste byli ve stresu, přivolaný doktor vám prostě "pustil žilou". Nařízl kůži na ruce a účelem bylo zklidnit se - a asi to i zabíralo, když to používali tak dlouho!
V dnešní době máme už léky proti bolestem a na uklidnění, když jste ve stresu, ale to už spíše doporučuju řezání (které ani tak nedoporučuju), než brát 10x denně prášky na uklidnění - ničíte si játra a pomalu se zabíjíte...
Důvody: Každý člověk má svůj vlastní důvod pro to, proč si rýpe ostrými předměty do kůže a pak znova a znova otvírá staré rány! Někdo je prostě moc ve stresu a cítí, že psychicky strádá, tak si to kompenzuje tělesně. Někoho to prostě uklidňuje - soustředit se na bolest. A někdo jen proto, aby byl zajímavej (jo, někteří si řežou kůži jen, aby se tím mohli chlubit!). Tohle jsou ale jen obecné příčiny... každý, kdo tímto problémem trpí má svůj důvod schovaný pro sebe a někteří ho často ani nedokáží vysvětlit.
Co je nejhorší? Sebeubližování by se dalo nazvat, že samo o sobě není vážné... pokud ale!!!!
1. Většinou to ubližuje okolí! Lidé, co mají postiženého rádi trpí, při pohledu na to, že si sám ubližuje a nechce nebo často ani nedokáže říci příčinu! Nevědí co dělat, často doporučují psychologa a snaží se dotyčnému pomoci jak jen to jde. Ale má psycholog smysl? Dokáže vám pomoci cizí člověk, když vám nepomohou ani blízcí? Někomu ano, někomu ne!
2. Co stopy? Žíly samy o sobě mají tu skvělou vlastnost se rychle zacelovat! Jenže na kůži to nechává stopy! Jizvy zůstávají a často i několik let hlavně pokud ránu otvíráte pořád dokola (sama to znám!)! Máte tendenci rány zakrývat a i při letmém doteku cítíte bolest! Navíc pohledy jiných lidí jsou často nepříjemné!
3. Nechci to dělat! Už jsem se bavila i s lidmi co si takhle ubližují a všichni mi tvrdili - chci se toho zbavit! Nechci si ubližovat! Trpím! Bývá to návykové stejně jako drogy! Někdo podlehne, někdo ne! Lidem co podlehnou se prostě líbí uvolnění z bolesti! Jenže časem začínají trpět - škubání v ránách při sebemenším pohybu! Jizev je prostě moc a oni si ubližují i na jiných částech těla! Navíc - jak jsem psala v prvním bodě - ubližují tím i ostatním a to je taky ničí. Sami nevědí jak si pomoci!
Východiska? Zdá se, že neexistují. Tomu pomůže jen jedno - zbavit se nadobro stresu! Ale jak? V dnešní době neznám nevystresovaného člověka!
A teď veřte nebo ne - to čemu dnes říkáme "ničení těla", bylo až do doby vynalezení léků proti bolestem používáno jako lékařský zákrok! Obecně se tomu říkalo "pouštění žilou". Nejsem si jistá od jaké doby se tento zákrok používal! Ale je jasné, že léčitelé si vydedukovali, že bolest přichází od stresu (což většinou platí dodnes) a stres, že bývá způsoben přemírou sangvinických šťáv (to je to přirovnání - začala se ve mě vařit krev!) - jinak pro neznalce - sangvinická šťáva je označení pro krev! Takže když vám nebylo dobře nebo jste byli ve stresu, přivolaný doktor vám prostě "pustil žilou". Nařízl kůži na ruce a účelem bylo zklidnit se - a asi to i zabíralo, když to používali tak dlouho!
V dnešní době máme už léky proti bolestem a na uklidnění, když jste ve stresu, ale to už spíše doporučuju řezání (které ani tak nedoporučuju), než brát 10x denně prášky na uklidnění - ničíte si játra a pomalu se zabíjíte...
Důvody: Každý člověk má svůj vlastní důvod pro to, proč si rýpe ostrými předměty do kůže a pak znova a znova otvírá staré rány! Někdo je prostě moc ve stresu a cítí, že psychicky strádá, tak si to kompenzuje tělesně. Někoho to prostě uklidňuje - soustředit se na bolest. A někdo jen proto, aby byl zajímavej (jo, někteří si řežou kůži jen, aby se tím mohli chlubit!). Tohle jsou ale jen obecné příčiny... každý, kdo tímto problémem trpí má svůj důvod schovaný pro sebe a někteří ho často ani nedokáží vysvětlit.
Co je nejhorší? Sebeubližování by se dalo nazvat, že samo o sobě není vážné... pokud ale!!!!
1. Většinou to ubližuje okolí! Lidé, co mají postiženého rádi trpí, při pohledu na to, že si sám ubližuje a nechce nebo často ani nedokáže říci příčinu! Nevědí co dělat, často doporučují psychologa a snaží se dotyčnému pomoci jak jen to jde. Ale má psycholog smysl? Dokáže vám pomoci cizí člověk, když vám nepomohou ani blízcí? Někomu ano, někomu ne!
2. Co stopy? Žíly samy o sobě mají tu skvělou vlastnost se rychle zacelovat! Jenže na kůži to nechává stopy! Jizvy zůstávají a často i několik let hlavně pokud ránu otvíráte pořád dokola (sama to znám!)! Máte tendenci rány zakrývat a i při letmém doteku cítíte bolest! Navíc pohledy jiných lidí jsou často nepříjemné!
3. Nechci to dělat! Už jsem se bavila i s lidmi co si takhle ubližují a všichni mi tvrdili - chci se toho zbavit! Nechci si ubližovat! Trpím! Bývá to návykové stejně jako drogy! Někdo podlehne, někdo ne! Lidem co podlehnou se prostě líbí uvolnění z bolesti! Jenže časem začínají trpět - škubání v ránách při sebemenším pohybu! Jizev je prostě moc a oni si ubližují i na jiných částech těla! Navíc - jak jsem psala v prvním bodě - ubližují tím i ostatním a to je taky ničí. Sami nevědí jak si pomoci!
Východiska? Zdá se, že neexistují. Tomu pomůže jen jedno - zbavit se nadobro stresu! Ale jak? V dnešní době neznám nevystresovaného člověka!
co bude po smrti?
Co bude po smrti?" - jistě lákavá otázka, na kterou nás téměř všechna náboženství ujišťují, že budeme po smrti dále žít, zaručují nám nesmrtelnost duše, ale při tom se zmiňují o různých stupních nesnází při dosahování tohoto cíle.
V posmrtný život věřil již neandrtálec před 50 000 lety. Proto v La chapelle-aux-Saints ve Francii zakopávali zemřelé v embryonální pozici a posypávali je červeným okrem, což mnoho učenců považuje za symbol posmrtné cesty do lůna Matky Země.
Aztékové
V říši Aztéků se posmrtná pouť odbývala na opačnou stranu - do nebe. Aztékové věřili, že k udržení pohybu Slunce na obloze a rytmu změn v přírodě je nutné denně skládat lidské oběti. Na oltáři v Tenochtitlanu tekla krev téměř neustále a kněží připomínali spíše řezníky. Kult vyžadoval nejméně 20 000 obětí ročně. O přechodu do posmrtné krajiny štěstí nerozhodovaly dobré skutky, ale společenský status.
Tak lépe narození aztéčtí mládenci, kterým bylo ještě za života nožem vyřezáno srdce, jak se tehdy věřilo, měli být šťastní, když roky putovali se Sluncem po obloze a pak se vtělovali do kolibříků. Vesničané putovali do tropického ráje. Lidé z nižších společenských vrstev šli na věčnost do pochmurného a chladného podzemí.
Egypťané
V Egyptě patřičný správný způsob života měl zajistit dobrou smrt a bezpečnou pouť do zásvětí, kde se všichni setkají s bohem Osirisem. Ale cesta do krajiny zemřelých byla nesnadná a dlouhá, protože na každé zatáčce číhali démoni a pouze formule z "Knihy mrtvých" mohly pomoci při odstraňování všech překážek. Proto se nebožtíkům otevírala ústa, aby mohli hovořit, dávaly se jim papyrusy s "instrukcemi postupu" nebo patřičné zápisy do seznamu. Všeobecně se dbalo o tělo, protože přechovávalo duši. Zde vznikla mumifikace a obklopování hrobek faraónů nedostupnými pyramidami z velkých kamenů, aby tělo mohlo zůstat neporušeno. Egypťané věřili, že před tribunálem Osirise bude váženo srdce mrtvého a 42 soudců ho bude vyslýchat.
Řekové
Řekové se obávali smrti, záhrobního putování a boha Hádes, vládce krajiny zemřelých, natolik, že nesměli ani vyslovovat jeho jméno a nahradili jej bohem Plutem. Co se dělo s duší po smrti? Po odsouzení hrdinským Radamantesem a jeho bratrem Minosem měla šanci vstoupit nejen do Tartaru, místa věčného trápení, kam přichází většina zemřelých. Duše osob za živa spravedlivých, které získaly lásku bohů, přicházely do krásných květnatých lánů, nacházejících se pod zemí.
Římané
V antickém Římě mohli s láskou po smrti počítat pouze césarové. Mimo Tibéria a Nerona byli všichni považováni za nesmrtelné bohy. Někteří, jako například krutý Kapitula, nařídil uctívání své osoby jako boha již za života. Jinak bylo většině Římanů po smrti přisouzeno peklo, nebo kouzelná krajina Elizium, plná krásné zeleně a bystřin. Vergilius dokonce naznačil, že vchod do ní se nachází mezi Vesuvem a Etnou. Dle něj ani Elizium, ani peklo, nepřijímá ty, kteří nelitují způsobu svého života, protože ti kvílí na břehu Acherontu a marně čekají, že je Cháron převeze přes řeku na druhý břeh.
Pohané
V pohanských náboženstvích neznamená smrtelnost věčný pobyt v kraji štěstí. Nestálost provázela člověka i po smrti a záhrobní život záležel na skutcích člověka během života.
Křesťané
Křesťanství dává stejné možnosti věčného spasení všem věřícím, postačí uvěřit v syna Božího Ježíše Krista, zachovávat deset božích přikázání a účastnit se církevních svátostí. Pro vyznavače Krista, zachovávající během svého života zásady víry, bylo po smrti určené nebe, tedy blízkost Boha a andělských zástupů, zatímco odsouzeným na posledním soudě "pláč a skřípění zubů".
Mohamedáni
Na posledním soudě nevěřící, na základě "Knihy činů", budou odsouzení k pekelným mukám, což je stejné jako křesťanské peklo. Někteří islámští myslitelé však usuzují, že Alláh ponechá zavrženým otevřená vrátka naděje : Peklo není věčné, jednou bude zničeno.
Hinduismus
Všechny vyznavače hinduismu, v jehož čele je velká trojice bohů - Brahma, Šiva, Višnu - spojuje víra v reinkarnaci. Samsara, přesun energie, způsobuje mnohé přechody z jednoho do druhého vtělení. V charakteristickém kastovním systému je jediná možnost společenského pokroku. "Program každého vtělení" závisí na karmě, tedy dobrých a zlých skutcích z dřívějších inkarnací, za které je v současném životě nutné platit nebo získat odměnu. Následkem toho se smrt v hinduismu přijímá klidně. Aby zajistili duši posmrtné bytí, Hindové pálí těla mrtvých a jejich prach, smíšený s posvátným měsíčkem zahradním, házejí do řeky Gangy. Cyklus opakovaných zrození je nekonečný. Posledním cílem a spasením duše je mokše, ale té mohou dosáhnout jen bráhmani mužského pohlaví.
Buddhisté
V buddhismu je jediná cesta ke spasení - přísná vnitřní kázeň a tělesná duchovní cvičení, zříkání se dočasných záležitostí. To se podařilo Buddhovi, který po šestileté askezi dospěl k osvícení, pronikl do tajemství života a smrti a dosáhl spasení. Od té doby každý, kdo dosáhne nirvány, se stane nesmrtelným buddhou.
V posmrtný život věřil již neandrtálec před 50 000 lety. Proto v La chapelle-aux-Saints ve Francii zakopávali zemřelé v embryonální pozici a posypávali je červeným okrem, což mnoho učenců považuje za symbol posmrtné cesty do lůna Matky Země.
Aztékové
V říši Aztéků se posmrtná pouť odbývala na opačnou stranu - do nebe. Aztékové věřili, že k udržení pohybu Slunce na obloze a rytmu změn v přírodě je nutné denně skládat lidské oběti. Na oltáři v Tenochtitlanu tekla krev téměř neustále a kněží připomínali spíše řezníky. Kult vyžadoval nejméně 20 000 obětí ročně. O přechodu do posmrtné krajiny štěstí nerozhodovaly dobré skutky, ale společenský status.
Tak lépe narození aztéčtí mládenci, kterým bylo ještě za života nožem vyřezáno srdce, jak se tehdy věřilo, měli být šťastní, když roky putovali se Sluncem po obloze a pak se vtělovali do kolibříků. Vesničané putovali do tropického ráje. Lidé z nižších společenských vrstev šli na věčnost do pochmurného a chladného podzemí.
Egypťané
V Egyptě patřičný správný způsob života měl zajistit dobrou smrt a bezpečnou pouť do zásvětí, kde se všichni setkají s bohem Osirisem. Ale cesta do krajiny zemřelých byla nesnadná a dlouhá, protože na každé zatáčce číhali démoni a pouze formule z "Knihy mrtvých" mohly pomoci při odstraňování všech překážek. Proto se nebožtíkům otevírala ústa, aby mohli hovořit, dávaly se jim papyrusy s "instrukcemi postupu" nebo patřičné zápisy do seznamu. Všeobecně se dbalo o tělo, protože přechovávalo duši. Zde vznikla mumifikace a obklopování hrobek faraónů nedostupnými pyramidami z velkých kamenů, aby tělo mohlo zůstat neporušeno. Egypťané věřili, že před tribunálem Osirise bude váženo srdce mrtvého a 42 soudců ho bude vyslýchat.
Řekové
Řekové se obávali smrti, záhrobního putování a boha Hádes, vládce krajiny zemřelých, natolik, že nesměli ani vyslovovat jeho jméno a nahradili jej bohem Plutem. Co se dělo s duší po smrti? Po odsouzení hrdinským Radamantesem a jeho bratrem Minosem měla šanci vstoupit nejen do Tartaru, místa věčného trápení, kam přichází většina zemřelých. Duše osob za živa spravedlivých, které získaly lásku bohů, přicházely do krásných květnatých lánů, nacházejících se pod zemí.
Římané
V antickém Římě mohli s láskou po smrti počítat pouze césarové. Mimo Tibéria a Nerona byli všichni považováni za nesmrtelné bohy. Někteří, jako například krutý Kapitula, nařídil uctívání své osoby jako boha již za života. Jinak bylo většině Římanů po smrti přisouzeno peklo, nebo kouzelná krajina Elizium, plná krásné zeleně a bystřin. Vergilius dokonce naznačil, že vchod do ní se nachází mezi Vesuvem a Etnou. Dle něj ani Elizium, ani peklo, nepřijímá ty, kteří nelitují způsobu svého života, protože ti kvílí na břehu Acherontu a marně čekají, že je Cháron převeze přes řeku na druhý břeh.
Pohané
V pohanských náboženstvích neznamená smrtelnost věčný pobyt v kraji štěstí. Nestálost provázela člověka i po smrti a záhrobní život záležel na skutcích člověka během života.
Křesťané
Křesťanství dává stejné možnosti věčného spasení všem věřícím, postačí uvěřit v syna Božího Ježíše Krista, zachovávat deset božích přikázání a účastnit se církevních svátostí. Pro vyznavače Krista, zachovávající během svého života zásady víry, bylo po smrti určené nebe, tedy blízkost Boha a andělských zástupů, zatímco odsouzeným na posledním soudě "pláč a skřípění zubů".
Mohamedáni
Na posledním soudě nevěřící, na základě "Knihy činů", budou odsouzení k pekelným mukám, což je stejné jako křesťanské peklo. Někteří islámští myslitelé však usuzují, že Alláh ponechá zavrženým otevřená vrátka naděje : Peklo není věčné, jednou bude zničeno.
Hinduismus
Všechny vyznavače hinduismu, v jehož čele je velká trojice bohů - Brahma, Šiva, Višnu - spojuje víra v reinkarnaci. Samsara, přesun energie, způsobuje mnohé přechody z jednoho do druhého vtělení. V charakteristickém kastovním systému je jediná možnost společenského pokroku. "Program každého vtělení" závisí na karmě, tedy dobrých a zlých skutcích z dřívějších inkarnací, za které je v současném životě nutné platit nebo získat odměnu. Následkem toho se smrt v hinduismu přijímá klidně. Aby zajistili duši posmrtné bytí, Hindové pálí těla mrtvých a jejich prach, smíšený s posvátným měsíčkem zahradním, házejí do řeky Gangy. Cyklus opakovaných zrození je nekonečný. Posledním cílem a spasením duše je mokše, ale té mohou dosáhnout jen bráhmani mužského pohlaví.
Buddhisté
V buddhismu je jediná cesta ke spasení - přísná vnitřní kázeň a tělesná duchovní cvičení, zříkání se dočasných záležitostí. To se podařilo Buddhovi, který po šestileté askezi dospěl k osvícení, pronikl do tajemství života a smrti a dosáhl spasení. Od té doby každý, kdo dosáhne nirvány, se stane nesmrtelným buddhou.
drogy
Konopné drogy - HAŠIŠ a MARIHUANA
Jiné názvy: tráva, mařka, zelí, haš, bahno, mejdlo,....
Vzhled: hnědé plátky, hrudky nebo rozemnleté části rostlin
Způsob užití: kouření ve tvaru jointa nabo v dýmce, konzumace v jídle (sušenky nebo třeba přísada do čaje)
Účinek: člověk se dostává do stadia euforie, cítí se "opilý" a šťastný, zvýšená citlivost na určité podněty - výraznější vnímáví zvuků, barev či chutí; častá ztráta pojmu o čase a prostoru
Rizika: zánět dýchacích cest, zhoršená paměť a pozornost, úzkosti, panika; riziko rakoviny je 5-10krát větší než u nikotinu!!
HEROIN
Jiné názvy: háčko, eič, herák, speedball (heroin s kokainem nebo pervitinem)
Vzhled: bílý či hnědý prášek, tablety, kapsle, ampule
Způsob užití: kouření v alobalu nebo cigaretě, šňupání, polykání i nitrožilní aplikace
Účinek: v nízkých dávkách zbavuje pocitu nechuti, hladu a únavy (že by nový lék pro anorektiky? - vtip :o)), odbourává vzrušení a strach
Rizika: závislost i po kratším užívání, utlumení dýchacího systému může vést k zástavě dechu, oslabuje imunitní systém, velká náchylnost k infekčním onemocněním, velké riziko předávkování, nitrožilní aplikace s sebou nese svá rizika - HIV, otrava krve, žloutenka...
KOKAIN
Jiné názvy: koks, sníh, crack, cukr,...
Vzhled: bílý prášek nebo krystaly
Způsob užití: šňupání, crack - kokain smíchaný se zásaditou substancí, např.: práškem do pečiva, se kouří
Účinek: stupňuje vzruch, zrychlené chování, myšlení a řeč, zbavuje úzkosti a zvyšuje schopnost navazovat kontakty, povznesená nálada, vystupňovaná sexualita, tlumí pocit hladu a někdy se dostavují sluchové halucinace
Rizika: značná úzkost a stihomam, silný úbytek na váze, změny osobnosti, silné kolísání nálad, enormní povzbuzení a hyperaktivita, při které člověk sám sebe špatně zvládá
LSD
Jiné názvy: trip, papír, houbička,...
Vzhled: tabletky nebo kapky
Způsob užití: polykání tabletek (tripů) nebo malých potištěných papírků
Účinek: mění vnímání okolního světa i vnitřních požitků, doprovodné halucinace nebo snové fantazie, místní a časové poruchy orientace a změny v tělesných pocitech, od 90.let se LSD rozšířilo výrazně v souvislosti s technosféru
Rizika: deprese a úzkosti, dlouhodobé užívání může vést k rozvoji skryté duševní poruchy a narušené vnímání
MDMA
Jiné názvy: extáze, extoška
Vzhled: nejrůznější tvary tabletek
Způsob užití: polykání
Účinek: všeobecný vzestup aktivity se vzrušením a nutkáním mluvit, mírné halucinace, zvýšená citlivost, nespavost, ztráta chuti k jídlu (rozhodně nedoporučuju jako dietu!!!)
Rizika: zhoršení paměti, emoční otupění, snižuje křečový práh a může vést k záchvatům křečí, při doznívajícím účinku se narkoman dostane do depresivní nálady, která může vést k sebevražedným tendencím!!
PERVITIN
Jiné názvy: perník, péčko, piko, peří,...
Vzhled: hnědý nebo bílý prášek, roztok
Způsob užití: šňupání, kouření, nitrožilně
Účinek: euforie spojená se zvýšeným pocitem sebevědomí, překonání bolesti a spánku, zrychlené myšlení a řeč
Rizika: navozuje stavy toxické psychózy, srdeční a neurologické obtíže, zhoršená koncentrace a paměť, rizika spojení s nitožilním užíváním (HIV, žloutenka,...)
Jiné názvy: tráva, mařka, zelí, haš, bahno, mejdlo,....
Vzhled: hnědé plátky, hrudky nebo rozemnleté části rostlin
Způsob užití: kouření ve tvaru jointa nabo v dýmce, konzumace v jídle (sušenky nebo třeba přísada do čaje)
Účinek: člověk se dostává do stadia euforie, cítí se "opilý" a šťastný, zvýšená citlivost na určité podněty - výraznější vnímáví zvuků, barev či chutí; častá ztráta pojmu o čase a prostoru
Rizika: zánět dýchacích cest, zhoršená paměť a pozornost, úzkosti, panika; riziko rakoviny je 5-10krát větší než u nikotinu!!
HEROIN
Jiné názvy: háčko, eič, herák, speedball (heroin s kokainem nebo pervitinem)
Vzhled: bílý či hnědý prášek, tablety, kapsle, ampule
Způsob užití: kouření v alobalu nebo cigaretě, šňupání, polykání i nitrožilní aplikace
Účinek: v nízkých dávkách zbavuje pocitu nechuti, hladu a únavy (že by nový lék pro anorektiky? - vtip :o)), odbourává vzrušení a strach
Rizika: závislost i po kratším užívání, utlumení dýchacího systému může vést k zástavě dechu, oslabuje imunitní systém, velká náchylnost k infekčním onemocněním, velké riziko předávkování, nitrožilní aplikace s sebou nese svá rizika - HIV, otrava krve, žloutenka...
KOKAIN
Jiné názvy: koks, sníh, crack, cukr,...
Vzhled: bílý prášek nebo krystaly
Způsob užití: šňupání, crack - kokain smíchaný se zásaditou substancí, např.: práškem do pečiva, se kouří
Účinek: stupňuje vzruch, zrychlené chování, myšlení a řeč, zbavuje úzkosti a zvyšuje schopnost navazovat kontakty, povznesená nálada, vystupňovaná sexualita, tlumí pocit hladu a někdy se dostavují sluchové halucinace
Rizika: značná úzkost a stihomam, silný úbytek na váze, změny osobnosti, silné kolísání nálad, enormní povzbuzení a hyperaktivita, při které člověk sám sebe špatně zvládá
LSD
Jiné názvy: trip, papír, houbička,...
Vzhled: tabletky nebo kapky
Způsob užití: polykání tabletek (tripů) nebo malých potištěných papírků
Účinek: mění vnímání okolního světa i vnitřních požitků, doprovodné halucinace nebo snové fantazie, místní a časové poruchy orientace a změny v tělesných pocitech, od 90.let se LSD rozšířilo výrazně v souvislosti s technosféru
Rizika: deprese a úzkosti, dlouhodobé užívání může vést k rozvoji skryté duševní poruchy a narušené vnímání
MDMA
Jiné názvy: extáze, extoška
Vzhled: nejrůznější tvary tabletek
Způsob užití: polykání
Účinek: všeobecný vzestup aktivity se vzrušením a nutkáním mluvit, mírné halucinace, zvýšená citlivost, nespavost, ztráta chuti k jídlu (rozhodně nedoporučuju jako dietu!!!)
Rizika: zhoršení paměti, emoční otupění, snižuje křečový práh a může vést k záchvatům křečí, při doznívajícím účinku se narkoman dostane do depresivní nálady, která může vést k sebevražedným tendencím!!
PERVITIN
Jiné názvy: perník, péčko, piko, peří,...
Vzhled: hnědý nebo bílý prášek, roztok
Způsob užití: šňupání, kouření, nitrožilně
Účinek: euforie spojená se zvýšeným pocitem sebevědomí, překonání bolesti a spánku, zrychlené myšlení a řeč
Rizika: navozuje stavy toxické psychózy, srdeční a neurologické obtíže, zhoršená koncentrace a paměť, rizika spojení s nitožilním užíváním (HIV, žloutenka,...)
citáty na téma-láska
Každý jsme anděl s jedním křídlem. Abychom mohli vzlétnout, musíme se obejmout.
N.N. |
Ten, kdo sám nemiluje, by neměl vědět, že je někým milován.
Epiktétos |
Někdy stačí malá chvilka na to, abychom si někoho oblíbili, ale nestačí celý život, abychom na něj zapomněli.
N.N. |
Milujte tak, abyste se nezamilovali, chcete-li být šťastni.
Alfred Binet |
Milovat znamená jednat tak, aby druhý pochopil, že je krásný a jedinečný.
N.N. |
Není vítězem, kdo bojoval a zvítězil, ale ten, kdo miloval, zrazen byl a odpustil.
N.N. |
Velkým znakem lásky je podlehnout vůli tomu, koho milujeme.
Moliére |
Stačí chvíle k tomu, abychom se zamilovali. Někdy však nestačí celý život, abychom zapomněli.
N.N. |
Milovat není jen mít rád, milovat je věřit, odpustit a znovu podat ruce, milovat je rozdělit duši i srdce.
N.N. |
Ten, kdo nemiluje, bývá milován a ten, kdo miluje, bývá po zásluze zklamán.
N.N. |
N.N. |
Ten, kdo sám nemiluje, by neměl vědět, že je někým milován.
Epiktétos |
Někdy stačí malá chvilka na to, abychom si někoho oblíbili, ale nestačí celý život, abychom na něj zapomněli.
N.N. |
Milujte tak, abyste se nezamilovali, chcete-li být šťastni.
Alfred Binet |
Milovat znamená jednat tak, aby druhý pochopil, že je krásný a jedinečný.
N.N. |
Není vítězem, kdo bojoval a zvítězil, ale ten, kdo miloval, zrazen byl a odpustil.
N.N. |
Velkým znakem lásky je podlehnout vůli tomu, koho milujeme.
Moliére |
Stačí chvíle k tomu, abychom se zamilovali. Někdy však nestačí celý život, abychom zapomněli.
N.N. |
Milovat není jen mít rád, milovat je věřit, odpustit a znovu podat ruce, milovat je rozdělit duši i srdce.
N.N. |
Ten, kdo nemiluje, bývá milován a ten, kdo miluje, bývá po zásluze zklamán.
N.N. |
emo pravidla
nejdřív než to začnete číst(jestli nebudete líný), tak já to nepsala jenom jsem to zkopčila z jednoho blogu....:) Co je to emo styl?
Ty nevíš co je emo? Nevadí, od toho tu jsme, abychom ti to objasnili. Emo je všechno! Kdysi se sice říkalo, že všechno je techno, ale tahle doba už je dávno pryč a odvál ji vítr stejně jako výše uvedené vlny punku nebo hiphopu. V širším měřítku je emo v první řadě hudební styl. Moc dobrý hudební styl. Dost těžko se to popisuje, ale je to taková hudba, ve které jsou emoce, je hodně depresívní, zpívá se o vztazích, nenaplněných láskách, myšlenkách na sebevraždu a podobných pesimistických věcech. (Pozor: nepleť si to s gothic stylem - ten je k ničemu a hlavně není in!).
Emo má své kořeny hodně v minulosti (v době, kdy jsi ani ty nebyl/a na světě) a do jisté doby bylo součástí hardcore scény (HC). Dnes se výrazem emo titulkuje každá tvrdší hudba, do které se dávají nějaké emoce, city atp. (emo je zkratka emotional).Jak se emo čte?
První krok, jak se stát emo spočívá v tom, že se naučíš slovo emo vyslovovat. Chápeš, jakej by to mohl být trapas, kdybys to nevěděl/a? Emo můžeš číst tak jak je napsané [emo] nebo anglicky jako [ímo]. Dobře, první krok máme za sebou, popojedem.
Víš, že: První česká kapela, která se zasloužila o propagaci ema, byla Vypsaná fixa s písní 1982? Viz část textu: "…jsem malej ímo a ty jsi princezna…"Muzika a hudba obecně
Bylo by to na opravdu dlouhé povídání a není zde na to prostor, takže část ohledně emo hudby vezmeme pouze ve zkratce. Pokud chceš být správný emo boy či emo girl, musíš poslouchat emo hudbu. Je mnohdy těžké posoudit, co v hudbě ještě spadá do soudku emo, nicméně nic nezkazíš skupinami jako jsou My Chemical Romance, Taking Back Sunday, Fall Out Boy, PANIC! at the disco, All American Rejects. Tyhle skupiny v případě, že s emem začínáte, jakmile budete poslouchat emo dýl, zjistíte, že jsou i další mnohem lepší (mnohem víc emo) kapelky, z nichž většina sídlí na MySpace a podobných webech. Stejně tak zjistíte, že emo má spoustu subžánrů, jako je screamo (pojďmě si trochu zařvat), emocore (takové melodické hardcore, někdy hodně do popu), hardcore emo (budeme hodně hlasití a nebude nám moc rozumět) a další.Emo a životní postoje
Být emo s sebou nese jisté společenské závazky a zvyklosti. Pravidlo číslo jedna je, že byste měli zapomenout na všechny ostatní. Už žádné party s přáteli, žádné navštěvování kina a pochichotávání se s kamarádkami. Jako emo se musíte ze společnosti vyčlenit, stáhnout se do své ulity, najít si ten nejtemnější kout ve svém pokoji a vycházet z něho pokud možno co nejméně. Když to budete pořádně trénovat, dříve či později se dostaví to, k čemu by měl jednou každý emař dojít - depky. Deprese prostě k emu patří a kdo nemá depky, jakoby (emař) nebyl!
Jako správný emař by ses měl/a stavět proti různým společenským nešvarům jako je nadměrné pití alkoholu nebo užívání drog. Značná část emo lidí je sxe, tedy Straight Edge, takže odmítají zásadně pití, kouření nebo sex. (i když spousta z nich tyhle věci provozuje, aby byli cool…).
Sebeubližování nebo myšlenky na sebevraždu by rovněž měly patřit k tvému dennímu chlebu. Tohle prostě emové dělají, protože jim celý svět ubližuje (určitě to znáš, že?). Nos proto vždycky při sobě pár žiletek, provaz nebo nůž, nikdy nevíš, kdy se něco z toho může hodit (tvoji rodiče určitě znají tzv. KPZ - krabičku poslední záchrany - do ní si pár těchto věcí můžeš schovat a mít je vždy při sobě, to víš, kdyby náhodou šlo do tuhého a začala odcházet deprese…)Emo boys vs. emo girls
Bude to pro tebe možná k nevíře, ale většina emo lidiček jsou kluci! To především z důvodu, že jsou odmítáni perfektně vypadajícími holkami anebo proto, že mají malé penisy a stydí se za to a emo je způsob, jak se s tímto problémem vypořádat. Holky jsou na tom ale se svými trápeními podobně - začínají mít deprese třeba z toho, že nemají dokonalá těla, něco je u nich v nepořádku a proto je emo logickým výústěním jejich problémů. (Netvrdím, že emo holky nejsou krásné, ale už jsi někdy slyšel/a o nějaké Miss, co by byla emo?).
Nedá mi to, aby se nezastavil u problémů se sexualitou. Pokud se ti aspoň trochu zdá, že se ti líbí zástupci stejného pohlaví, dá se říci, že jsi emo. Spousta emo je totiž jako ty orientována na stejné pohlaví - i když holky většinou bývají lesbičky, kluci zase spíše bisexuálové. Jsi holka cítíš se, že tě přitahují i kluci i holky? Klid, i ty jsi samozřejmě emo. Nyní se pojďme podívat na to, jak dát najevo, že patříš k stále se zvětšující skupince emo lidiček.Jak se česat a jak mít vlasy jako emo
Zatím tu nepadlo téměř to nejzásadnější - pokud chceš být emo, měl bys dbát na své vlasy. Právě vlasy mohou být jedním z hlavních poznávacích znaků příznivců stylu emo. To úplně nejjednoduší pravidlo, jak poznat svého emaře říká, že emař vždycky ukazuje jen jedno oko. Druhé má zakryté vlasy sčísnutými na patku. Nikdo neví, proč to tak je, obecně se traduje, že se tím snažíš ukrýt před světem nebo že to je jen prostě z nedostatku sebeúcty.
Druhou zásadní věcí v případě emo účesu je barva vlasů. Ta by měla být bez výjimky černá nebo hnědá. Jasně, jsou sice mezi náma bloďatí emaři, ale ti opravdu nejsou tak silní ve svém přesvědčení jako my ostatní! Prostě když chceš být emo, jdi do černé. Tečka. (barev na vlasy je všude spousta, takže proč se nějak zbytečně odlišovat?). (Dobře, přiznávám, emo budete i s jinýma barvama vlasů [ostře růžová, světle fialová, ledově modrá, jasně červená nebo zelená], já jen tu černou mám tak rád)Je to nutnost pro emo boys and emo girls?
Nikde není psáno, že musíte mít dlouhé vlasy přes oko, nicméně tak budete snázeji identifikovatelní jinými emaři. V případě kluků je to tedy nutnost (ne ovšem nezbytnost). Holky mohou mít vlasy krátké i dlouhé, ovšem v každém případě by měly být doplněny nějakou čelenkou (nejlépe růžovou a nejlépe tam mohou být čelenky i dvě - čím víc čelenek, tím víc emo), případně nějakou odpovídající stuhou nebo sponou.Emo styl, emo móda neboli emo fashion
Víš, že emo znamená v latině koupit? Takže jestli chceš být správný emař, musíš často nakupovat. Je jedno, co to bude, jde tu především o ten samotný nákupní akt. Přesně v okamžiku placení a předávání peněz té podivné osobě za kasou jsi na vrchlu ema. (Pozor: předtím, než se vrhnete na nákupy, je třeba si osvojit chození z koutů na denní světlo, viz dále). Ptáš se, co všechno si kupovat, pokud chceš být správný emo boy či emo girl? Náš malý módní průvodce ti v tomhle všem pomůže! Připraven? Jdeme na to…Jak se oblékat jako emo boy
Jak bylo řečeno, obarvené černé vlasy, to je základ. Případně se ještě připouští velmi krátké vlasy (pokud vlasů není mnoho). Rozhodně nic nezkazíte zarostlou tváří (pokud máte co holit) - ovšem jen takovou tou po dvoudenním neholení! Na hlavu narazte čepici, tzv. che gevarovku. V uších (a jiných tělních částech) byste samozřejmě měli mít nějaký ten piercing (čím víc jich máte, tím více jste emo). Základem je pierc ve rtu, posunutý doleva či doprava. Noste uplé oblečení (kupujte si všechno o číslo menší!), všechno nejlépe černé občas ozvláštněné nějakou sytou barvou (především růžová). Rozhodně nic nezkazíte tzv. babičkovskými svetry (takové ty svetry, které jste neradi nosili jako malí), noste trička do V, zpod nich by měla vyčuhovat košile (většinou bílá). Kalhoty noste rozhodně uplé (nezapomeňtě, hiphop je out), ovšem na zadku volnější. Na ně napasujte nějaké perfektně padnoucí pásek s pyramidkami. Boty dle libosti, pravověrní emaři nosí jedině Conversky, ale nic ale nezkazíte skate botami, vanskami apod.
Jak se oblékat jako emo girl
Emo girls mají co se oblékání týče obrovské možnosti. Stylů, které emo ovlivnily je spousta. V oblečení nejsou žádná pravidla, ovšem platí že letí proužkované věci (samozřejmě opět převažuje černá), sem tam se někde mohou objevit puntíky, důležitý je patřičný temný make-up (který podtrhne vaše emo-já a dá všem najevo, že o ně nestojíte). Jako správná emo girl bys neměla zapomenout na různé doplňky, které z tebe udělají emo královnu. Jsou to především čelenky (nejlépe růžové), šály (čím delší, tím lepší) nebo různé korálky a přívěšky. Stejně tak by ti také neměly chybět piercingy (hodně populární jsou plugy do uší) a na nohách Conversky. Jinak se inspirujte světem okolo a hlavně se odlište těmi proužky. Převažující barvy by měly být černé, hnědé (khaki), tmavě zelené atp. Všechny křiklavé barvy by pak měly sloužit jako doplněk (tj. jen s čistě žlutým tričkem emo nebudete!). Inspirací budiž obrázky níže.
Oblečení pro něj i pro ni
Spousta doplňků se dá použít pro něj i pro ni. Jsou to hlavně odznáčky. Opět čím více, tím lépe. Těmi si můžete zkrášlit třeba batoh nebo tašku nebo rovnou oblečení (třeba u kluků na čepici to vypadá cool!). Jestliže nosíte brýle, jediný povolený typ jsou takové ty se silnými obroučkami, s nimiž budete vypadat opravdu intelektuálně. Dále můžete nosit nějakou tašku, k emu patří tzv. DYI žebračenky (plátěné tašky domácí výroby přes rameno), ale rozhodně nic nezkazíte nějakou kupovanou tašku (ale musí být přes rameno, batohy v emu moc nefrčí!). Tak, tím jsme probrali to, jak bys měl/a vypadat, aby jsi všem dala najevo, že jsi emo. Čti dál, abys věděl/a, kde na ty pravé emo boys and emo girls jako ty narazit!Kde hledat emo lidi?
Člověk je sice tvor společenský, ale emo ne! Tedy občas je ale cool zajít do společnosti a ukázat, kdo je ten největší emař, že. Tady máš pár tipů na místa, kde se lidé vyznávající emo styl nejčastěji zdržují:
skate parky - pokud chceš být správný emař, tak sk8 parky sjou tím pravým místem k seznámení s dalšími emo kids
obchody s hudebninami - ovšem málokdy si tu něco koupí, mají přece internet!
v různých temných rozích a ulicích - většinou je poznáš podle toho, že kouří cigaretu a co 3 až 4 sekundy pohazují hlavou, aby si spravili vlasy padající do čela
knihovny - emo lidičky bývají často intelektuálové a rádi (a často) čtou různé manga komiksy a sledují anime
za počítačem - servery typu MySpace.com nebo VampireFreaks.com jsou plné emařů, stačí si najít jen toho nejvhodnějšího! (toho poznáte podle fotky v profilu, která by měla být focena z úhlu 37,5 stupně!)
na koncertě - koncerty jsou samozřejmě skvělým místem k potkání emařůEmo mluva aneb jak být správným emařem na netu
Takže jelikož je třeba i v hlubokých vodách internetu dávat najevo, kdo a co je nejlepší (EMO!), je třeba si osvojit několik hlavních zásad, jimi když se budeš řídit, budeš správně emo. Začneme především tím, jak se vyjadřovat obecně. Pravidlo číslo jedna zní emoce. Ať už budeš o čemkoliv psát, nezapomeň zmínit, jak to na tebe působí, co to s tebou vnitřně dělá, jak se cítíš a zda z dané věci máš větěí či menší chuť na sebevraždu. Forma tvého sdělení by měla být pokud možno co nejvíce emo. Že nevíš, co to znamená? Tak třeba aby už jediný pohled na písmenka dával najevo, že tohle je opravdu EMOtivní text. Často používej zkratky, aby nikdo nevěděl, o čem píšeš (ale zase aby to emaři jako ty poznali!).
Určitě nic nezkazíš osvojením si tzv. leet [1337] speaku, což jsou různé zkratky typu omg (význam: "O můj bože"), wtf (význam: "Co to sakra je"), rofl (význam: "Z toho se válím smíchem pod stolem"), lol (význam: "Tak to bylo směšný"), imho (význam: "Já si myslím" [imho se dá navíc skvěle zkrátit jen na imo!]), populární české mtmmmr (význam: "Mám tě moc moc moc moc rád/a [samosebou čím víc "m", tím víc emo]). Rovněž nesmíš zapomenout na speciální emo smajlíky! To, že máš něco rád/a vyjádříš <3 (opět čím víc,…) nebo polibek můžeš někomu poslat ?-* (Pozor! :-* je obyčejnej [čti: ne-emo] polibek, tomu se vyhni!).
Aby jsi byl na netu odlišitelný od masy tupých oveček (ne-emařů), používej na chatech a na MySpace zásadně všeříkající přezdívky typu x.suicider.x nebo třeba x.ihavenoboy.x.Jak být emo v kostce - shrnutí výše uvedeného
Noste dlouhé vlasy zakrývající jedno oko. Mějte profil na serverech typu MySpace.com. Tam vystavte své fotky, které by měly být zásadně z úhlu 37,5 stupně. Nikdy se na fotkách nesmějte. Pokud se nefotíte z tohoto úhlu, foťte se napřímo, ale přes zrcadlo (nezapomínejte na to skrývat část svého obličeje vlasy!). Oblečení noste převážně černé, sem tam ozvláštněné nějakou sytou barvou (růžová). Jeho velikost by měla být o číslo menší než běžně nosíte (aby bylo řádně upnuté). Pokud máte možnost výběru, volte oblečení s proužky, puntíky, na nohy potom boty značky Converse (klasické AllStarky). K oblečení volte různé emo doplňky jako jsou odznáčky, šály nebo třeba čelenky. Seďte v rohu a brečte, moc se nestýkejte s lidmi, když už, tak maximálně jen s těmi z MySpace. Pokud vás někdo z nich naštve, sežeňte si žiletku a začněte přemýšlet o sebevraždě a povězte o tom všem okolo. Poslouchejte emo muziku. Buďte in, buďte emo.
tento članek je nejvetsi kravina kterou jsem kdy na netu cetla to fakt musím rict.Pčeci když ma nekdo nejakej styl tak k tomu nemuzou být pravidla nikdo se nema chovat podle toho jak mu to nekdo predepise.Tak tím chci rict at už jste emari ci hopeři nebo neco jinyho neridte se pravidli budte sami sebou jen tak udelate nejlíp. Neridte se blbostmi a hlavne nekopírujte druhé lidi tim myslím to abyste trebas na kamaradovi nevideli tricko a nebezeli jste si ho hnedka koupit.Je to kravina.takze at uz jste emo bo tak budte svý.
Ty nevíš co je emo? Nevadí, od toho tu jsme, abychom ti to objasnili. Emo je všechno! Kdysi se sice říkalo, že všechno je techno, ale tahle doba už je dávno pryč a odvál ji vítr stejně jako výše uvedené vlny punku nebo hiphopu. V širším měřítku je emo v první řadě hudební styl. Moc dobrý hudební styl. Dost těžko se to popisuje, ale je to taková hudba, ve které jsou emoce, je hodně depresívní, zpívá se o vztazích, nenaplněných láskách, myšlenkách na sebevraždu a podobných pesimistických věcech. (Pozor: nepleť si to s gothic stylem - ten je k ničemu a hlavně není in!).
Emo má své kořeny hodně v minulosti (v době, kdy jsi ani ty nebyl/a na světě) a do jisté doby bylo součástí hardcore scény (HC). Dnes se výrazem emo titulkuje každá tvrdší hudba, do které se dávají nějaké emoce, city atp. (emo je zkratka emotional).Jak se emo čte?
První krok, jak se stát emo spočívá v tom, že se naučíš slovo emo vyslovovat. Chápeš, jakej by to mohl být trapas, kdybys to nevěděl/a? Emo můžeš číst tak jak je napsané [emo] nebo anglicky jako [ímo]. Dobře, první krok máme za sebou, popojedem.
Víš, že: První česká kapela, která se zasloužila o propagaci ema, byla Vypsaná fixa s písní 1982? Viz část textu: "…jsem malej ímo a ty jsi princezna…"Muzika a hudba obecně
Bylo by to na opravdu dlouhé povídání a není zde na to prostor, takže část ohledně emo hudby vezmeme pouze ve zkratce. Pokud chceš být správný emo boy či emo girl, musíš poslouchat emo hudbu. Je mnohdy těžké posoudit, co v hudbě ještě spadá do soudku emo, nicméně nic nezkazíš skupinami jako jsou My Chemical Romance, Taking Back Sunday, Fall Out Boy, PANIC! at the disco, All American Rejects. Tyhle skupiny v případě, že s emem začínáte, jakmile budete poslouchat emo dýl, zjistíte, že jsou i další mnohem lepší (mnohem víc emo) kapelky, z nichž většina sídlí na MySpace a podobných webech. Stejně tak zjistíte, že emo má spoustu subžánrů, jako je screamo (pojďmě si trochu zařvat), emocore (takové melodické hardcore, někdy hodně do popu), hardcore emo (budeme hodně hlasití a nebude nám moc rozumět) a další.Emo a životní postoje
Být emo s sebou nese jisté společenské závazky a zvyklosti. Pravidlo číslo jedna je, že byste měli zapomenout na všechny ostatní. Už žádné party s přáteli, žádné navštěvování kina a pochichotávání se s kamarádkami. Jako emo se musíte ze společnosti vyčlenit, stáhnout se do své ulity, najít si ten nejtemnější kout ve svém pokoji a vycházet z něho pokud možno co nejméně. Když to budete pořádně trénovat, dříve či později se dostaví to, k čemu by měl jednou každý emař dojít - depky. Deprese prostě k emu patří a kdo nemá depky, jakoby (emař) nebyl!
Jako správný emař by ses měl/a stavět proti různým společenským nešvarům jako je nadměrné pití alkoholu nebo užívání drog. Značná část emo lidí je sxe, tedy Straight Edge, takže odmítají zásadně pití, kouření nebo sex. (i když spousta z nich tyhle věci provozuje, aby byli cool…).
Sebeubližování nebo myšlenky na sebevraždu by rovněž měly patřit k tvému dennímu chlebu. Tohle prostě emové dělají, protože jim celý svět ubližuje (určitě to znáš, že?). Nos proto vždycky při sobě pár žiletek, provaz nebo nůž, nikdy nevíš, kdy se něco z toho může hodit (tvoji rodiče určitě znají tzv. KPZ - krabičku poslední záchrany - do ní si pár těchto věcí můžeš schovat a mít je vždy při sobě, to víš, kdyby náhodou šlo do tuhého a začala odcházet deprese…)Emo boys vs. emo girls
Bude to pro tebe možná k nevíře, ale většina emo lidiček jsou kluci! To především z důvodu, že jsou odmítáni perfektně vypadajícími holkami anebo proto, že mají malé penisy a stydí se za to a emo je způsob, jak se s tímto problémem vypořádat. Holky jsou na tom ale se svými trápeními podobně - začínají mít deprese třeba z toho, že nemají dokonalá těla, něco je u nich v nepořádku a proto je emo logickým výústěním jejich problémů. (Netvrdím, že emo holky nejsou krásné, ale už jsi někdy slyšel/a o nějaké Miss, co by byla emo?).
Nedá mi to, aby se nezastavil u problémů se sexualitou. Pokud se ti aspoň trochu zdá, že se ti líbí zástupci stejného pohlaví, dá se říci, že jsi emo. Spousta emo je totiž jako ty orientována na stejné pohlaví - i když holky většinou bývají lesbičky, kluci zase spíše bisexuálové. Jsi holka cítíš se, že tě přitahují i kluci i holky? Klid, i ty jsi samozřejmě emo. Nyní se pojďme podívat na to, jak dát najevo, že patříš k stále se zvětšující skupince emo lidiček.Jak se česat a jak mít vlasy jako emo
Zatím tu nepadlo téměř to nejzásadnější - pokud chceš být emo, měl bys dbát na své vlasy. Právě vlasy mohou být jedním z hlavních poznávacích znaků příznivců stylu emo. To úplně nejjednoduší pravidlo, jak poznat svého emaře říká, že emař vždycky ukazuje jen jedno oko. Druhé má zakryté vlasy sčísnutými na patku. Nikdo neví, proč to tak je, obecně se traduje, že se tím snažíš ukrýt před světem nebo že to je jen prostě z nedostatku sebeúcty.
Druhou zásadní věcí v případě emo účesu je barva vlasů. Ta by měla být bez výjimky černá nebo hnědá. Jasně, jsou sice mezi náma bloďatí emaři, ale ti opravdu nejsou tak silní ve svém přesvědčení jako my ostatní! Prostě když chceš být emo, jdi do černé. Tečka. (barev na vlasy je všude spousta, takže proč se nějak zbytečně odlišovat?). (Dobře, přiznávám, emo budete i s jinýma barvama vlasů [ostře růžová, světle fialová, ledově modrá, jasně červená nebo zelená], já jen tu černou mám tak rád)Je to nutnost pro emo boys and emo girls?
Nikde není psáno, že musíte mít dlouhé vlasy přes oko, nicméně tak budete snázeji identifikovatelní jinými emaři. V případě kluků je to tedy nutnost (ne ovšem nezbytnost). Holky mohou mít vlasy krátké i dlouhé, ovšem v každém případě by měly být doplněny nějakou čelenkou (nejlépe růžovou a nejlépe tam mohou být čelenky i dvě - čím víc čelenek, tím víc emo), případně nějakou odpovídající stuhou nebo sponou.Emo styl, emo móda neboli emo fashion
Víš, že emo znamená v latině koupit? Takže jestli chceš být správný emař, musíš často nakupovat. Je jedno, co to bude, jde tu především o ten samotný nákupní akt. Přesně v okamžiku placení a předávání peněz té podivné osobě za kasou jsi na vrchlu ema. (Pozor: předtím, než se vrhnete na nákupy, je třeba si osvojit chození z koutů na denní světlo, viz dále). Ptáš se, co všechno si kupovat, pokud chceš být správný emo boy či emo girl? Náš malý módní průvodce ti v tomhle všem pomůže! Připraven? Jdeme na to…Jak se oblékat jako emo boy
Jak bylo řečeno, obarvené černé vlasy, to je základ. Případně se ještě připouští velmi krátké vlasy (pokud vlasů není mnoho). Rozhodně nic nezkazíte zarostlou tváří (pokud máte co holit) - ovšem jen takovou tou po dvoudenním neholení! Na hlavu narazte čepici, tzv. che gevarovku. V uších (a jiných tělních částech) byste samozřejmě měli mít nějaký ten piercing (čím víc jich máte, tím více jste emo). Základem je pierc ve rtu, posunutý doleva či doprava. Noste uplé oblečení (kupujte si všechno o číslo menší!), všechno nejlépe černé občas ozvláštněné nějakou sytou barvou (především růžová). Rozhodně nic nezkazíte tzv. babičkovskými svetry (takové ty svetry, které jste neradi nosili jako malí), noste trička do V, zpod nich by měla vyčuhovat košile (většinou bílá). Kalhoty noste rozhodně uplé (nezapomeňtě, hiphop je out), ovšem na zadku volnější. Na ně napasujte nějaké perfektně padnoucí pásek s pyramidkami. Boty dle libosti, pravověrní emaři nosí jedině Conversky, ale nic ale nezkazíte skate botami, vanskami apod.
Jak se oblékat jako emo girl
Emo girls mají co se oblékání týče obrovské možnosti. Stylů, které emo ovlivnily je spousta. V oblečení nejsou žádná pravidla, ovšem platí že letí proužkované věci (samozřejmě opět převažuje černá), sem tam se někde mohou objevit puntíky, důležitý je patřičný temný make-up (který podtrhne vaše emo-já a dá všem najevo, že o ně nestojíte). Jako správná emo girl bys neměla zapomenout na různé doplňky, které z tebe udělají emo královnu. Jsou to především čelenky (nejlépe růžové), šály (čím delší, tím lepší) nebo různé korálky a přívěšky. Stejně tak by ti také neměly chybět piercingy (hodně populární jsou plugy do uší) a na nohách Conversky. Jinak se inspirujte světem okolo a hlavně se odlište těmi proužky. Převažující barvy by měly být černé, hnědé (khaki), tmavě zelené atp. Všechny křiklavé barvy by pak měly sloužit jako doplněk (tj. jen s čistě žlutým tričkem emo nebudete!). Inspirací budiž obrázky níže.
Oblečení pro něj i pro ni
Spousta doplňků se dá použít pro něj i pro ni. Jsou to hlavně odznáčky. Opět čím více, tím lépe. Těmi si můžete zkrášlit třeba batoh nebo tašku nebo rovnou oblečení (třeba u kluků na čepici to vypadá cool!). Jestliže nosíte brýle, jediný povolený typ jsou takové ty se silnými obroučkami, s nimiž budete vypadat opravdu intelektuálně. Dále můžete nosit nějakou tašku, k emu patří tzv. DYI žebračenky (plátěné tašky domácí výroby přes rameno), ale rozhodně nic nezkazíte nějakou kupovanou tašku (ale musí být přes rameno, batohy v emu moc nefrčí!). Tak, tím jsme probrali to, jak bys měl/a vypadat, aby jsi všem dala najevo, že jsi emo. Čti dál, abys věděl/a, kde na ty pravé emo boys and emo girls jako ty narazit!Kde hledat emo lidi?
Člověk je sice tvor společenský, ale emo ne! Tedy občas je ale cool zajít do společnosti a ukázat, kdo je ten největší emař, že. Tady máš pár tipů na místa, kde se lidé vyznávající emo styl nejčastěji zdržují:
skate parky - pokud chceš být správný emař, tak sk8 parky sjou tím pravým místem k seznámení s dalšími emo kids
obchody s hudebninami - ovšem málokdy si tu něco koupí, mají přece internet!
v různých temných rozích a ulicích - většinou je poznáš podle toho, že kouří cigaretu a co 3 až 4 sekundy pohazují hlavou, aby si spravili vlasy padající do čela
knihovny - emo lidičky bývají často intelektuálové a rádi (a často) čtou různé manga komiksy a sledují anime
za počítačem - servery typu MySpace.com nebo VampireFreaks.com jsou plné emařů, stačí si najít jen toho nejvhodnějšího! (toho poznáte podle fotky v profilu, která by měla být focena z úhlu 37,5 stupně!)
na koncertě - koncerty jsou samozřejmě skvělým místem k potkání emařůEmo mluva aneb jak být správným emařem na netu
Takže jelikož je třeba i v hlubokých vodách internetu dávat najevo, kdo a co je nejlepší (EMO!), je třeba si osvojit několik hlavních zásad, jimi když se budeš řídit, budeš správně emo. Začneme především tím, jak se vyjadřovat obecně. Pravidlo číslo jedna zní emoce. Ať už budeš o čemkoliv psát, nezapomeň zmínit, jak to na tebe působí, co to s tebou vnitřně dělá, jak se cítíš a zda z dané věci máš větěí či menší chuť na sebevraždu. Forma tvého sdělení by měla být pokud možno co nejvíce emo. Že nevíš, co to znamená? Tak třeba aby už jediný pohled na písmenka dával najevo, že tohle je opravdu EMOtivní text. Často používej zkratky, aby nikdo nevěděl, o čem píšeš (ale zase aby to emaři jako ty poznali!).
Určitě nic nezkazíš osvojením si tzv. leet [1337] speaku, což jsou různé zkratky typu omg (význam: "O můj bože"), wtf (význam: "Co to sakra je"), rofl (význam: "Z toho se válím smíchem pod stolem"), lol (význam: "Tak to bylo směšný"), imho (význam: "Já si myslím" [imho se dá navíc skvěle zkrátit jen na imo!]), populární české mtmmmr (význam: "Mám tě moc moc moc moc rád/a [samosebou čím víc "m", tím víc emo]). Rovněž nesmíš zapomenout na speciální emo smajlíky! To, že máš něco rád/a vyjádříš <3 (opět čím víc,…) nebo polibek můžeš někomu poslat ?-* (Pozor! :-* je obyčejnej [čti: ne-emo] polibek, tomu se vyhni!).
Aby jsi byl na netu odlišitelný od masy tupých oveček (ne-emařů), používej na chatech a na MySpace zásadně všeříkající přezdívky typu x.suicider.x nebo třeba x.ihavenoboy.x.Jak být emo v kostce - shrnutí výše uvedeného
Noste dlouhé vlasy zakrývající jedno oko. Mějte profil na serverech typu MySpace.com. Tam vystavte své fotky, které by měly být zásadně z úhlu 37,5 stupně. Nikdy se na fotkách nesmějte. Pokud se nefotíte z tohoto úhlu, foťte se napřímo, ale přes zrcadlo (nezapomínejte na to skrývat část svého obličeje vlasy!). Oblečení noste převážně černé, sem tam ozvláštněné nějakou sytou barvou (růžová). Jeho velikost by měla být o číslo menší než běžně nosíte (aby bylo řádně upnuté). Pokud máte možnost výběru, volte oblečení s proužky, puntíky, na nohy potom boty značky Converse (klasické AllStarky). K oblečení volte různé emo doplňky jako jsou odznáčky, šály nebo třeba čelenky. Seďte v rohu a brečte, moc se nestýkejte s lidmi, když už, tak maximálně jen s těmi z MySpace. Pokud vás někdo z nich naštve, sežeňte si žiletku a začněte přemýšlet o sebevraždě a povězte o tom všem okolo. Poslouchejte emo muziku. Buďte in, buďte emo.
tento članek je nejvetsi kravina kterou jsem kdy na netu cetla to fakt musím rict.Pčeci když ma nekdo nejakej styl tak k tomu nemuzou být pravidla nikdo se nema chovat podle toho jak mu to nekdo predepise.Tak tím chci rict at už jste emari ci hopeři nebo neco jinyho neridte se pravidli budte sami sebou jen tak udelate nejlíp. Neridte se blbostmi a hlavne nekopírujte druhé lidi tim myslím to abyste trebas na kamaradovi nevideli tricko a nebezeli jste si ho hnedka koupit.Je to kravina.takze at uz jste emo bo tak budte svý.
pěstování marihuany
SEMINKA
Semínka lze sehnat několika způsoby. Pokud nemáte známého, který pěstuje, budete si muset koupit g. Tam byste měli nějaké to semínko najít. Dalším, ovšem velmi nákladným, způsobem je objednávka přes internet. Jen orientačně si spočítáme cenu 10 semínek. Cena nejlevnějšího modelu, třeba shiva skunk, za 10 semínek je 25 eur, za převod peněz v bance zaplatíte cca 500 kč, pak ještě hradíte náklady za převod v bance v Holandsku a poštovné, cca dalších 200 kč. Sečteno a podtrženo celkem 1500 kč, ovšem za kvalitu.
KLICENI
Klíčení semínek lze považovat za jednu z nejdůležitějších součástí při pěstování. Celkem jednoduchá a účinná metoda je vložení semínek mezi čtyři až pět vlhkých (mokrých) papírových ubrousků. Tyto ubrousky se musí udržovat stále vlhké. Po dvou dnech vám začne ze semínka vylézat bílý klíček, pokud ne, něco není v pořádku. Necháme klíčení probíhat tak další dva až tři dny. Pak budeme klíček přesazovat do květináče. Ovšem klíčení je pro každé semínko individuální, může klíčit dříve nebo později, první lístečky se mohou objevit po 3 dnech nebo semínko vyklíčí i v málo vlhkém prostředí. Využijte svůj instinkt
PUDA
Výběr vhodné zeminy je důležitý hned z několika důvodů. První z nich je dostatek stopových prvků a nutričních látek. Dále vaše půda musí dobře odvádět vodu, kvůli plísním. A do třetice je zapotřebí minimalizovat výskyt škůdců v půdě. Z těchto podmínek je patrné, že půda vyhrabaná někde venku nebude asi vhodná. Dobrým řešením je zakoupení půdy v květinářství pro pokojové rostliny. Ph této půdy má být neutrální, možná mírně zásadité, protože hnojením se mění ph.
SAZENI
Obecně platí, že čím méně přesazujeme tím lépe. Rostlina si musí vždy zvyknout na nové prostředí. Výborným řešením je zakoupení rašelinových květináčků, do kterých zasadíme klíčky. Tyto květináče se po přesazení rozpustí a vyživý tím kytku, zároveň umožnují prorůstat kořenům. Kupujte pouze ty, které mají ve dně několik děr na odtok vody. Tyto květináče lze zakoupit pohodlně v Obi, Baumaxu apod. Cena se pohybuje kolem 3 kč za kus.
SVETLO
Ohledně svícení se nabízí několik možností čím a jak efektivně svítit. Rozhodně nedoporučuji klasické žárovky, neboť jejich výkon je nedostačující. Navíc velká část energie je vyzářena v podobě tepla. Z doslechu si hodně lidí chválí halogenové lampy. Ty se pouzívají třeba na osvětlování při stavbách apod. Jejich výkon se pohybuje od 150W do 1kW, přičemž je zde opět část energie přeměněna na teplo. Toto teplo je ovšem žádoucí, protože rostlinkám se v chladném klimatu nevede dobře. Dalším druhem osvětlení jsou zářivky. U těch je největší výhodou, že přemění téměř všechnu energii na světlo. A toho potřebují rostlinky opravdu hodně. Navíc sem nedávno viděl speciální zářivku pro osvětlování kytek s vyrovnaným barevným spektrem. S takovou výbavou vám kytka vyroste až do výšky 100 - 120 cm. Ovšem k pořízení takového osvětlení je zapotřebí hodně finančních prostředků, a to nejen k pořizovací ceně, ale také vám určitě rapidně stoupne účet za elektřinu. Je zapotřebí zvážit kolik jste ochotni investovat a zda nebudete rostlinku šidit, protože to se do udoucna nevyplácí.
TEPLOTA
Ideální teplotu je těžké určit, proto se řiďte pravidlem ve dne teplo v noci chladno. Jen tak orientačně by takové teploty mohly být: ve dne 22-30, v noci 10-15
vLHKOST
Vlhkost je důležitý parametr pro pěstování a nelze jej snadno ovlivnit. Pokud pěstujete ve vlhkém prostředí, vaše roslinka má rozsáhlé listoví s velkými listy. Pokud jsou lístečky spíše úzké a jakoby smotané, je vaše klima suché. Je zapotřebí najít kompromis.
VETRANI
Větráním lze do jisté míry ovlivnit vlhkost, ale pro roslinky je důlezité i v něčem jiném. Potřebují totiž přísun CO2, který pak zužitkují při fotosyntéze. Dále pak pomáhá při čištění pórů v listech, které se ucpávají odpadními látkami. V tomto případě vám postačí chvilku otevřené okno či větrák
ZALEVANI
K zalévání kytek vám bohatě postačí voda z kohoutku, jen ji nechte den odstát, aby z ní vyprchal chlór. Mějte také na paměti, že i zalévání vám postupně může měnit ph půdy, a tak je zapotřebí dávat pozor na ostatní činnosti s půdou související.
HNOJENI
Otázka hnojení vás začne zajímat až po 4 týdnech od zasazení, protože koupená půda má pro toto období dostatek živin. Při hnojení jsou důležité tyto složky a v tomto poměru: dusík:fosfor:draslík 23:19:17. Důležité také u hnojiva je, aby neměnilo ph půdy! Hnojit začnete s vysoce ředěným roztokem, aby si kytka zvykla na postupně zvyšující dávky. Pokud se chystáte sklízet, týden předem nehnojte.
ZASTIPOVANI
V první řadě je nutné si uvědomit, že není vždy nutné. Pokud vám rostlinka krásně roste do výšky i do šířky, tak se raději vyhněte experimentům nebo naděláte více škody než užitku. Zaštipování je potřeba tehdy, když rostlinka roste do výšky na úkor šířky. V takové případě stačí odříznout vrchol, kde se stýkají větve ( těsně nad tímto bodem). Z tohoto bodu vám pak vyrazí další dva proudy rostlinky. Více připravujeme v klonování.
KVETENI
Po celou dobu růstu vaší kytky je režim následovný: 18 hodin má den a 6 hodin noc. Pokud chcete kytku nechat vykvést, musíte změnit její režim na následující: 12 hodin den, 12 hodin noc. Při kvetení je důležité, že rozpoznáte pohlaví rostlinky. Ve vašem zájmu je výskyt samice, která má vyšší obsah thc.
Semínka lze sehnat několika způsoby. Pokud nemáte známého, který pěstuje, budete si muset koupit g. Tam byste měli nějaké to semínko najít. Dalším, ovšem velmi nákladným, způsobem je objednávka přes internet. Jen orientačně si spočítáme cenu 10 semínek. Cena nejlevnějšího modelu, třeba shiva skunk, za 10 semínek je 25 eur, za převod peněz v bance zaplatíte cca 500 kč, pak ještě hradíte náklady za převod v bance v Holandsku a poštovné, cca dalších 200 kč. Sečteno a podtrženo celkem 1500 kč, ovšem za kvalitu.
KLICENI
Klíčení semínek lze považovat za jednu z nejdůležitějších součástí při pěstování. Celkem jednoduchá a účinná metoda je vložení semínek mezi čtyři až pět vlhkých (mokrých) papírových ubrousků. Tyto ubrousky se musí udržovat stále vlhké. Po dvou dnech vám začne ze semínka vylézat bílý klíček, pokud ne, něco není v pořádku. Necháme klíčení probíhat tak další dva až tři dny. Pak budeme klíček přesazovat do květináče. Ovšem klíčení je pro každé semínko individuální, může klíčit dříve nebo později, první lístečky se mohou objevit po 3 dnech nebo semínko vyklíčí i v málo vlhkém prostředí. Využijte svůj instinkt
PUDA
Výběr vhodné zeminy je důležitý hned z několika důvodů. První z nich je dostatek stopových prvků a nutričních látek. Dále vaše půda musí dobře odvádět vodu, kvůli plísním. A do třetice je zapotřebí minimalizovat výskyt škůdců v půdě. Z těchto podmínek je patrné, že půda vyhrabaná někde venku nebude asi vhodná. Dobrým řešením je zakoupení půdy v květinářství pro pokojové rostliny. Ph této půdy má být neutrální, možná mírně zásadité, protože hnojením se mění ph.
SAZENI
Obecně platí, že čím méně přesazujeme tím lépe. Rostlina si musí vždy zvyknout na nové prostředí. Výborným řešením je zakoupení rašelinových květináčků, do kterých zasadíme klíčky. Tyto květináče se po přesazení rozpustí a vyživý tím kytku, zároveň umožnují prorůstat kořenům. Kupujte pouze ty, které mají ve dně několik děr na odtok vody. Tyto květináče lze zakoupit pohodlně v Obi, Baumaxu apod. Cena se pohybuje kolem 3 kč za kus.
SVETLO
Ohledně svícení se nabízí několik možností čím a jak efektivně svítit. Rozhodně nedoporučuji klasické žárovky, neboť jejich výkon je nedostačující. Navíc velká část energie je vyzářena v podobě tepla. Z doslechu si hodně lidí chválí halogenové lampy. Ty se pouzívají třeba na osvětlování při stavbách apod. Jejich výkon se pohybuje od 150W do 1kW, přičemž je zde opět část energie přeměněna na teplo. Toto teplo je ovšem žádoucí, protože rostlinkám se v chladném klimatu nevede dobře. Dalším druhem osvětlení jsou zářivky. U těch je největší výhodou, že přemění téměř všechnu energii na světlo. A toho potřebují rostlinky opravdu hodně. Navíc sem nedávno viděl speciální zářivku pro osvětlování kytek s vyrovnaným barevným spektrem. S takovou výbavou vám kytka vyroste až do výšky 100 - 120 cm. Ovšem k pořízení takového osvětlení je zapotřebí hodně finančních prostředků, a to nejen k pořizovací ceně, ale také vám určitě rapidně stoupne účet za elektřinu. Je zapotřebí zvážit kolik jste ochotni investovat a zda nebudete rostlinku šidit, protože to se do udoucna nevyplácí.
TEPLOTA
Ideální teplotu je těžké určit, proto se řiďte pravidlem ve dne teplo v noci chladno. Jen tak orientačně by takové teploty mohly být: ve dne 22-30, v noci 10-15
vLHKOST
Vlhkost je důležitý parametr pro pěstování a nelze jej snadno ovlivnit. Pokud pěstujete ve vlhkém prostředí, vaše roslinka má rozsáhlé listoví s velkými listy. Pokud jsou lístečky spíše úzké a jakoby smotané, je vaše klima suché. Je zapotřebí najít kompromis.
VETRANI
Větráním lze do jisté míry ovlivnit vlhkost, ale pro roslinky je důlezité i v něčem jiném. Potřebují totiž přísun CO2, který pak zužitkují při fotosyntéze. Dále pak pomáhá při čištění pórů v listech, které se ucpávají odpadními látkami. V tomto případě vám postačí chvilku otevřené okno či větrák
ZALEVANI
K zalévání kytek vám bohatě postačí voda z kohoutku, jen ji nechte den odstát, aby z ní vyprchal chlór. Mějte také na paměti, že i zalévání vám postupně může měnit ph půdy, a tak je zapotřebí dávat pozor na ostatní činnosti s půdou související.
HNOJENI
Otázka hnojení vás začne zajímat až po 4 týdnech od zasazení, protože koupená půda má pro toto období dostatek živin. Při hnojení jsou důležité tyto složky a v tomto poměru: dusík:fosfor:draslík 23:19:17. Důležité také u hnojiva je, aby neměnilo ph půdy! Hnojit začnete s vysoce ředěným roztokem, aby si kytka zvykla na postupně zvyšující dávky. Pokud se chystáte sklízet, týden předem nehnojte.
ZASTIPOVANI
V první řadě je nutné si uvědomit, že není vždy nutné. Pokud vám rostlinka krásně roste do výšky i do šířky, tak se raději vyhněte experimentům nebo naděláte více škody než užitku. Zaštipování je potřeba tehdy, když rostlinka roste do výšky na úkor šířky. V takové případě stačí odříznout vrchol, kde se stýkají větve ( těsně nad tímto bodem). Z tohoto bodu vám pak vyrazí další dva proudy rostlinky. Více připravujeme v klonování.
KVETENI
Po celou dobu růstu vaší kytky je režim následovný: 18 hodin má den a 6 hodin noc. Pokud chcete kytku nechat vykvést, musíte změnit její režim na následující: 12 hodin den, 12 hodin noc. Při kvetení je důležité, že rozpoznáte pohlaví rostlinky. Ve vašem zájmu je výskyt samice, která má vyšší obsah thc.
marihuanové recepty
MARIHUANOVÉ MÁSLODejte vařit vodu. Do vařící vody vhoďte máslo. Až se máslo ve vodě rozpustí, přidejte co nejdrobněji nakrájené konopí. Může být sušené i čerstvé. Mohou být i samčí rostliny. Můžete dát i komplet celou rostlinu. Idea je následující: V másle se rozpustí THC a ve vodě se rozpustí látky chuťově nežádoucí. Vařte směs vody, másla a trávy, alespoň hodinu. Čím déle, tím lépe. Na závěr přefiltrujte směs přes nějaké plátno, nebo třeba přes kávový filtr. Získanou nať vyhoďte. Směs vody a másla dejte do ledničky. Máslo ztuhne a půjde oddělit od vody. Vodu vylijete, máslo si užijte.
ČOKOLÁDAPostavte dva hrnce na sebe tak, aby dno horního tvořilo víko spodního. Do spodního hrnce dejte vodu a uveďte ji do varu. Do horního hrnce, který je ze spodu zahříván vřící vodou, takže jeho teplota nepřekročí 100 stupňů celsia, dejte rozpustit marihuanové máslo. Přidejte kakao a cukr, rozmíchejte. Míchejte důkladně, aby se cukr dobře rozpustil. Můžete přidat kokos, oříšky, mléko... Nechejte ztuhnout v ledničce.BHANG2 hrnky vody 1 unce (28 g) čerstvé marihuany 4 hrnky teplého mléka 2 polévkové lžíce loupaných a drcených mandlí 1/8 čajové lžičky garam masala (což je směs hřebíčku, skořice a kardamonu) 1/4 čajové lžičky mletého zázvoru 1 hrnek cukru Uveďte vodu do varu. Přidejte marihuanu, přikryjte pokličkou a nechte asi 7 minut vařit. Vodu sceďte do jiného hrnce, vymačkejte tam i všechnu zbylou vodu z konopí. Konopí dejte do hmoždíře, přidejte dvě čajové lžičky teplého mléka a rozmělněte dohromady. Vymačkejte mléko z trávy do jiného hrnce. Opakujte, dokud nespotřebujete asi půl hrnku mléka (4-5 krát). Marihuana je nyní na kaši. Přidejte k ní drcené mandle a trochu teplého mléka. Dejte do hmoždíře a rozmělněte na pastu. Pastu vymačkejte, a postup opakujte, dokud vám nezbude jen pár vláken a zbytky z mandlí. Tento zbytek zahoďte. Zkombinujte všechny tekutiny, které jste získali včetně vody, ve které se konopí vařilo. Přidejte garam masala, zázvor. Oslaďte cukrem, dolijte zbylým mlékem. Vychlaďte a radujte se. Příprava je poměrně pracná a proto je jídlo určeno jako oběť pro Šivu.
Toto je stažené z různych blogísků :)))))))))
ČOKOLÁDAPostavte dva hrnce na sebe tak, aby dno horního tvořilo víko spodního. Do spodního hrnce dejte vodu a uveďte ji do varu. Do horního hrnce, který je ze spodu zahříván vřící vodou, takže jeho teplota nepřekročí 100 stupňů celsia, dejte rozpustit marihuanové máslo. Přidejte kakao a cukr, rozmíchejte. Míchejte důkladně, aby se cukr dobře rozpustil. Můžete přidat kokos, oříšky, mléko... Nechejte ztuhnout v ledničce.BHANG2 hrnky vody 1 unce (28 g) čerstvé marihuany 4 hrnky teplého mléka 2 polévkové lžíce loupaných a drcených mandlí 1/8 čajové lžičky garam masala (což je směs hřebíčku, skořice a kardamonu) 1/4 čajové lžičky mletého zázvoru 1 hrnek cukru Uveďte vodu do varu. Přidejte marihuanu, přikryjte pokličkou a nechte asi 7 minut vařit. Vodu sceďte do jiného hrnce, vymačkejte tam i všechnu zbylou vodu z konopí. Konopí dejte do hmoždíře, přidejte dvě čajové lžičky teplého mléka a rozmělněte dohromady. Vymačkejte mléko z trávy do jiného hrnce. Opakujte, dokud nespotřebujete asi půl hrnku mléka (4-5 krát). Marihuana je nyní na kaši. Přidejte k ní drcené mandle a trochu teplého mléka. Dejte do hmoždíře a rozmělněte na pastu. Pastu vymačkejte, a postup opakujte, dokud vám nezbude jen pár vláken a zbytky z mandlí. Tento zbytek zahoďte. Zkombinujte všechny tekutiny, které jste získali včetně vody, ve které se konopí vařilo. Přidejte garam masala, zázvor. Oslaďte cukrem, dolijte zbylým mlékem. Vychlaďte a radujte se. Příprava je poměrně pracná a proto je jídlo určeno jako oběť pro Šivu.
Toto je stažené z různych blogísků :)))))))))
jak ubalit brko :))
Joint. Brko. Klacek. Špek. O co jde, ví dnes děti na středních i základních školách. Dokonce znají i názvy jiných vecí. Popíšeme si ale výrobu této zajímavé věcičky, jakou dozajista je. Sejde-li se více lidí s jediným úmyslem - odlepit se od země - stává se výroba jointu div ne zlatým hřebem večera. Lidé jsou seskupení kolem toho, kdo má nádobíčko v ruce a zbožně sledují, jak se joint vyrábí.
Výroba je jednoduchá, stačí papírek, do kterého se zabalí stuff, něco, z čeho se vyrobí filtr, obvykle vizitka, obal od cigaret, filtr z cigarety nebo část krabičky, ve které byly papírky. Dále ješte nějakého šikovného chlapíka, kdo to ubalí a něco, co se ubalí.
výroba filtruFiltr u jointa neslouží jako u cigaret k filtrování kouře, ale má spíš funkci chladiče a něčeho, za co se joint drží. Filtr se dá vyrobit z jakéhokoliv tvrdšího papíru, který se po srolování sám od sebe nevrátí do puvodní polohy. Má tvar obdélníku, jehož délka i šížka je libovolná, délka závisí na druhu kuřáků (čím vetší kuřák, tím kratší potřebuje filtr), šířka závisí na velikosti jointu, který má být vyroben a vyhulen. Speiální filtry jsou k dostání i ve vybraných hospodách a trafikách pod názvem Phill-try. To je bloček papírků s perforací, aby se dobře odtrhávaly (podobně jako hajzlpapír) a na každém kousku je nakreslen konopný list. Takové filtry určitě pozvednou i estetickou podobu jointu. Připravený papírek pro filtr potom srolujeme do úzké trubičky. Znalci před tím doporučují protáhnout papírek mezi zuby, bude se potom lépe rolovat.
příprava papírkuVelikost papírku závisí na množství stuffu, který hodláme k výrobě jointu použít. Můžeme použít malé papírky, tzv. šedesátky, nebo velké, tzv. stovky. Oba druhy jsou k dostání v trafikách pod názvem Cigaretové papírky. V případě, že nám to nestačí, můžeme papírky kombinovat lepením k sobě, ať už do tvaru písmene T, L nebo II. Pro dosažení nejlepší estetické i chuťové kvality je nejlepší tvar lichoběžníku.
skládání dílů
Nyní už tedy máme připraven filtr, máme i papírek, do kterého budeme balit, snad máme i nějaký ten stuff. Vezmeme filtr a položíme ho na pravý nebo levý okraj papírku, podle toho, jsme-li leváci nebo praváci. Papírek máme položen tak, aby byl olíznutelnou stranou nahoru a dále od nás. Vedle filtru nyní nasypeme materiál, ze kterého má joint být sestaven. Pro lepší chuť je dobré stuff smíchat s tabákem z cigarety nebo s obyčejným tabákem, který je k dostání v trafice pod názvy Samson, Drum a jiné, obecně tabák. Stuff smíchaný s tabákem také lépe hoří. Není dobré používat silný tabák, pak se ztrácí chuť stuffu, o který jde. Je třeba používat tabák co nejslabší. Jsme-li zručnejší, držíme polotovar v jedné ruce tak, že palcem a ukazováčkem jedné ruky držíme filtr s papírkem a zbylými prsty papírek podpíráme a druhou rukou sypeme obsah na papírek, nejsme-li dost zruční, můžeme mít papírek položen na stole nebo něčem jiném.
rolováníNyní tedy už máme na papírku filtr i stuff, zbývá tedy jointa ubalit. Uchopíme polotovar do obou rukou a trochu palcemi uvalíme. Papírek potom zarolujeme, olízneme část k tomu určenou a přilepíme na zbytek. Pozor, není dobré okamžitě joint uzavřít, konec, který leží proti filtru, necháme otevřený, abychom mohli eventuelně trochu stuffu dosypat nebo abychom mohli vnitřek upěchovat (třeba propiskou nebo cigaretou). Aby byl joint co nejúčinnejší, je dobré, pokud je papírek kolem stuffu omotán pouze jednou, pak se spaluje a vdechuje méně papíru a více stuffu.
uzavření
Joint je nyní skoro hotov. Držíme ho v ruce ve vertikální (svislé) poloze, filtrem dolu. Ješte zbývá uzavřít vršek. Tam papírek trochu zmačkáme a zakroutíme. Jointem je dobré také trochu zatřepat ze strany na starnu, tím se obsah dostane blíže k filtru, kde nezůstane mezera negativně ovlivňující hoření a estetickou podobu jointa. Máme-li po ruce oheň, může začít akce. Často lidé provolávají slávu baliteli a je-li opravdu schopný, vyhazují ho nad hlavy. Poté už se na nic nečeká a začíná se hulit.
upálení konceKaždý joint by měl mít po ubalení mírně trychtýřovitý tvar, to už ale záleží na zkušenostech a zrucnosti balitele.Zakroucený konec jointu je třeba před samotnou aplikací upálit. Opět z toho důvodu, abychom nevdechovali přílišné množství takového svinstva, jakým je spálený papír. Upalování jointu bývá spjato s jeho rozdýcháním, takže se jedná z rituálního hlediska o opravdu důležitou věc, které by se měl zhostit někdo zkušený, nejčastěji balitel nebo majitel stuffu. Je-li naplánováno více kousků a všichni jsou na rozdýchání dost zkušení, mohou se všichni postupně vystřídat.
Toto všechno o Jointu sem našela na http://www.webpark.cz/ganjaworld/joint.htm
Výroba je jednoduchá, stačí papírek, do kterého se zabalí stuff, něco, z čeho se vyrobí filtr, obvykle vizitka, obal od cigaret, filtr z cigarety nebo část krabičky, ve které byly papírky. Dále ješte nějakého šikovného chlapíka, kdo to ubalí a něco, co se ubalí.
výroba filtruFiltr u jointa neslouží jako u cigaret k filtrování kouře, ale má spíš funkci chladiče a něčeho, za co se joint drží. Filtr se dá vyrobit z jakéhokoliv tvrdšího papíru, který se po srolování sám od sebe nevrátí do puvodní polohy. Má tvar obdélníku, jehož délka i šížka je libovolná, délka závisí na druhu kuřáků (čím vetší kuřák, tím kratší potřebuje filtr), šířka závisí na velikosti jointu, který má být vyroben a vyhulen. Speiální filtry jsou k dostání i ve vybraných hospodách a trafikách pod názvem Phill-try. To je bloček papírků s perforací, aby se dobře odtrhávaly (podobně jako hajzlpapír) a na každém kousku je nakreslen konopný list. Takové filtry určitě pozvednou i estetickou podobu jointu. Připravený papírek pro filtr potom srolujeme do úzké trubičky. Znalci před tím doporučují protáhnout papírek mezi zuby, bude se potom lépe rolovat.
příprava papírkuVelikost papírku závisí na množství stuffu, který hodláme k výrobě jointu použít. Můžeme použít malé papírky, tzv. šedesátky, nebo velké, tzv. stovky. Oba druhy jsou k dostání v trafikách pod názvem Cigaretové papírky. V případě, že nám to nestačí, můžeme papírky kombinovat lepením k sobě, ať už do tvaru písmene T, L nebo II. Pro dosažení nejlepší estetické i chuťové kvality je nejlepší tvar lichoběžníku.
skládání dílů
Nyní už tedy máme připraven filtr, máme i papírek, do kterého budeme balit, snad máme i nějaký ten stuff. Vezmeme filtr a položíme ho na pravý nebo levý okraj papírku, podle toho, jsme-li leváci nebo praváci. Papírek máme položen tak, aby byl olíznutelnou stranou nahoru a dále od nás. Vedle filtru nyní nasypeme materiál, ze kterého má joint být sestaven. Pro lepší chuť je dobré stuff smíchat s tabákem z cigarety nebo s obyčejným tabákem, který je k dostání v trafice pod názvy Samson, Drum a jiné, obecně tabák. Stuff smíchaný s tabákem také lépe hoří. Není dobré používat silný tabák, pak se ztrácí chuť stuffu, o který jde. Je třeba používat tabák co nejslabší. Jsme-li zručnejší, držíme polotovar v jedné ruce tak, že palcem a ukazováčkem jedné ruky držíme filtr s papírkem a zbylými prsty papírek podpíráme a druhou rukou sypeme obsah na papírek, nejsme-li dost zruční, můžeme mít papírek položen na stole nebo něčem jiném.
rolováníNyní tedy už máme na papírku filtr i stuff, zbývá tedy jointa ubalit. Uchopíme polotovar do obou rukou a trochu palcemi uvalíme. Papírek potom zarolujeme, olízneme část k tomu určenou a přilepíme na zbytek. Pozor, není dobré okamžitě joint uzavřít, konec, který leží proti filtru, necháme otevřený, abychom mohli eventuelně trochu stuffu dosypat nebo abychom mohli vnitřek upěchovat (třeba propiskou nebo cigaretou). Aby byl joint co nejúčinnejší, je dobré, pokud je papírek kolem stuffu omotán pouze jednou, pak se spaluje a vdechuje méně papíru a více stuffu.
uzavření
Joint je nyní skoro hotov. Držíme ho v ruce ve vertikální (svislé) poloze, filtrem dolu. Ješte zbývá uzavřít vršek. Tam papírek trochu zmačkáme a zakroutíme. Jointem je dobré také trochu zatřepat ze strany na starnu, tím se obsah dostane blíže k filtru, kde nezůstane mezera negativně ovlivňující hoření a estetickou podobu jointa. Máme-li po ruce oheň, může začít akce. Často lidé provolávají slávu baliteli a je-li opravdu schopný, vyhazují ho nad hlavy. Poté už se na nic nečeká a začíná se hulit.
upálení konceKaždý joint by měl mít po ubalení mírně trychtýřovitý tvar, to už ale záleží na zkušenostech a zrucnosti balitele.Zakroucený konec jointu je třeba před samotnou aplikací upálit. Opět z toho důvodu, abychom nevdechovali přílišné množství takového svinstva, jakým je spálený papír. Upalování jointu bývá spjato s jeho rozdýcháním, takže se jedná z rituálního hlediska o opravdu důležitou věc, které by se měl zhostit někdo zkušený, nejčastěji balitel nebo majitel stuffu. Je-li naplánováno více kousků a všichni jsou na rozdýchání dost zkušení, mohou se všichni postupně vystřídat.
Toto všechno o Jointu sem našela na http://www.webpark.cz/ganjaworld/joint.htm
instrukce na použití extáze
Instrukce pro první použití Extáze
Extáze (MDMA) přináší zlepšení dotykových pocitů jak při dávání tak i při přijímání. Neodfoukne vaší mysl z vašeho těla, ani neoddělí vaše tělo od vaší mysli, ani neomezí funkčnost jednoho či druhého.
Důležitá slova jsou vcítění, mírnost, něžnost, a radost ze života, těla a mysli.
1. Buďte v příjemném prostředí (setting)
2. Odpočinutí
3. Ve vašem těle by nemělo být žádné jídlo, alkohol ani drogy.
4. Měli byste mít vedle sebe někoho, kdo se o vás bude starat (manželka/manžel, milý/milá, přítel/přítelkyně).
5. Spolkněte najednou vše, co jste si naplánovali vzít. Chcete-li, aby látka začala účinkovat rychleji, rozpusťte ji v necelém decilitru piva (hořkost piva pomáhá zastínit hořkou chuť MDMA) a celé to vypijte.
6. Budete cítit, jak vaším tělem proudí jemné teplo a vaše mysl se stane velice příjemným způsobem bdělá. Neobjeví se nic, co by vás hnalo k nekontrolovatelnému neznámu.
To je štěstí, bezpečí, klid, svoboda. Vaše tělo vnímá život, proudící vašimi žilami. Vaše mysl je čilá. Namísto nukleárních výbuchů poznáváte rozkvétající smyslnost. Každý pocit a vjem zlepšuje ty další. S velkým úsměvem si všímáte, jak se uvolňují napětí v mysli, těle a duši.
7. Přibližně po hodině, až si zvyknete na tyto vjemy, se můžete chtít projít a radovat se ze svého okolí, nebo můžete zjistit, že jste dokonale spokojení jednoduše tam, kde jste.
8. Následující den budete prožívat určitou malátnost. Upřednostňuje se pohlížet na tento stav jako na dokončování zážitku a doporučuje se strávit tuto dobu v přítomnosti svého společníka a hovořit o zkušenosti z předcházejícího dne.
Nicméně ne každý má dostatek času a někdy tato malátnost vypadá spíše jako únava. Následující kombinace vitamínů, jež jsou dostupné v jakékoliv lékárně, rozptýlí únavu a téměř okamžitě vás osvěží. Vezměte si jí pouze ráno na prázdný žaludek.
a. 500mg L-Fenylalaninu nebo L-Tyrosinub. 50 až 100mg vitamínu B6c. vitamín C
Extáze také vyčerpává hladiny přenášeče nervových vzruchů serotoninu. Následující kombinace látek vám pomůže rychle obnovit vaše hladiny serotoninu. Vezměte si jí před spaním, jednu až dvě noci po sezení s Extází.
a. 1000 až 2000mg L-Tryptofanub. 50 až 100mg vitamínu B6c. vitamín Cd. 500mg Niacinu s prodlouženou účinností
Některá nebezpečí a bezpečnostní opatření
MDMA jako inhibitor MAO může nepříznivě reagovat s některými jídly a léky. NIKDY by jste neměly vzít IMAO společně se selektivním inhibitorem zpětného vychytávání serotoninu, takovým jako je Prozac, nebo s jakýmikoliv antihistaminiky (i volně prodejnými), léky proti nachlazení či syrupy proti kašli. Jestliže pravidelně berete jiné léky, ať už na předpis nebo volně prodejné, prosím, poraďte se se svým lékařem, zda-li nějak nepříznivě nereagují s inhibitory MAO. Nepříznivé reakce s některými léky mohou vést k prudkému vzrůstu krevního tlaku a smrti.
Také se doporučuje, aby jste se při požití IMAO vyhnuli jídlům, které obsahují aminokyselinu tyramin. Mezi taková jídla patří například sýr, banány, ryby (obzvláště zkažené), sója, boby, čokoláda, káva, avokádo a alkohol. Toto dietní opatření se týká zejména lidí, kteří berou IMAO denně.
Extáze (MDMA) přináší zlepšení dotykových pocitů jak při dávání tak i při přijímání. Neodfoukne vaší mysl z vašeho těla, ani neoddělí vaše tělo od vaší mysli, ani neomezí funkčnost jednoho či druhého.
Důležitá slova jsou vcítění, mírnost, něžnost, a radost ze života, těla a mysli.
1. Buďte v příjemném prostředí (setting)
2. Odpočinutí
3. Ve vašem těle by nemělo být žádné jídlo, alkohol ani drogy.
4. Měli byste mít vedle sebe někoho, kdo se o vás bude starat (manželka/manžel, milý/milá, přítel/přítelkyně).
5. Spolkněte najednou vše, co jste si naplánovali vzít. Chcete-li, aby látka začala účinkovat rychleji, rozpusťte ji v necelém decilitru piva (hořkost piva pomáhá zastínit hořkou chuť MDMA) a celé to vypijte.
6. Budete cítit, jak vaším tělem proudí jemné teplo a vaše mysl se stane velice příjemným způsobem bdělá. Neobjeví se nic, co by vás hnalo k nekontrolovatelnému neznámu.
To je štěstí, bezpečí, klid, svoboda. Vaše tělo vnímá život, proudící vašimi žilami. Vaše mysl je čilá. Namísto nukleárních výbuchů poznáváte rozkvétající smyslnost. Každý pocit a vjem zlepšuje ty další. S velkým úsměvem si všímáte, jak se uvolňují napětí v mysli, těle a duši.
7. Přibližně po hodině, až si zvyknete na tyto vjemy, se můžete chtít projít a radovat se ze svého okolí, nebo můžete zjistit, že jste dokonale spokojení jednoduše tam, kde jste.
8. Následující den budete prožívat určitou malátnost. Upřednostňuje se pohlížet na tento stav jako na dokončování zážitku a doporučuje se strávit tuto dobu v přítomnosti svého společníka a hovořit o zkušenosti z předcházejícího dne.
Nicméně ne každý má dostatek času a někdy tato malátnost vypadá spíše jako únava. Následující kombinace vitamínů, jež jsou dostupné v jakékoliv lékárně, rozptýlí únavu a téměř okamžitě vás osvěží. Vezměte si jí pouze ráno na prázdný žaludek.
a. 500mg L-Fenylalaninu nebo L-Tyrosinub. 50 až 100mg vitamínu B6c. vitamín C
Extáze také vyčerpává hladiny přenášeče nervových vzruchů serotoninu. Následující kombinace látek vám pomůže rychle obnovit vaše hladiny serotoninu. Vezměte si jí před spaním, jednu až dvě noci po sezení s Extází.
a. 1000 až 2000mg L-Tryptofanub. 50 až 100mg vitamínu B6c. vitamín Cd. 500mg Niacinu s prodlouženou účinností
Některá nebezpečí a bezpečnostní opatření
MDMA jako inhibitor MAO může nepříznivě reagovat s některými jídly a léky. NIKDY by jste neměly vzít IMAO společně se selektivním inhibitorem zpětného vychytávání serotoninu, takovým jako je Prozac, nebo s jakýmikoliv antihistaminiky (i volně prodejnými), léky proti nachlazení či syrupy proti kašli. Jestliže pravidelně berete jiné léky, ať už na předpis nebo volně prodejné, prosím, poraďte se se svým lékařem, zda-li nějak nepříznivě nereagují s inhibitory MAO. Nepříznivé reakce s některými léky mohou vést k prudkému vzrůstu krevního tlaku a smrti.
Také se doporučuje, aby jste se při požití IMAO vyhnuli jídlům, které obsahují aminokyselinu tyramin. Mezi taková jídla patří například sýr, banány, ryby (obzvláště zkažené), sója, boby, čokoláda, káva, avokádo a alkohol. Toto dietní opatření se týká zejména lidí, kteří berou IMAO denně.
hašiš
Hašiš
Co tovlastně hašiš je? Hašiš je vlastní pryskyřice konopí extrahovaná s tuky ve vařící vodě a vykrystalizovaná, účinné látky jsou cannabinoly, hlavně THC. Postupů extrakce hašiše z konopí je mnoho, včetně další izomerace pro zvýšení účinku. Též ve formě hašišového oleje je látka ještě několikrát účinnější. A účinky? "Poblouznení" trvá 30 až 60 minut, vytrácí se po třech hodinách. Při ústním požití (např. v jogurtu) je průběh delší.Vzhled: vypadá jako hnědožlutá kostka, někdy do černa. 1,5 cm dlouhý váleček o průměru asi 6 mm by mohl být 1 gram. Za čerstva je pružný, pak tuhý, drolí se po zahřátí v plameni. Nebezpečí: nebezpečné jsou vysoké dávky (nad 20 mg THC) a chronické zneužívání. Při otravě stoupá v mozku hladina serotoninu. Hašiš potencuje hypnotika, sedativa, ale i budivé aminy. Když se objeví atypický rauš, panický strach, působí dobře barbituráty a káva.Slang: haš, čokoláda, charas (indické označení z jazyka hindí) - v domácím prostředí se nejčastěji jí v cukroví, kterému se říká mažun.Hašišový olej: Je to nejsilnější forma marihuany, je totiž 5x silnější než pryskyřice. Někdy se také vyskytuje pod názvem medový olej. Vyrábí se vařením jemně rozdrceného hašiše v rozpouštědle (např. alkoholu), tak se odstraní pevné součástky. Rozpouštědlo se odpaří a zbyde jen lepivý zelenohnědý olej. Nabízí intenzivnější zážitek než jiné formy konopí.
Co tovlastně hašiš je? Hašiš je vlastní pryskyřice konopí extrahovaná s tuky ve vařící vodě a vykrystalizovaná, účinné látky jsou cannabinoly, hlavně THC. Postupů extrakce hašiše z konopí je mnoho, včetně další izomerace pro zvýšení účinku. Též ve formě hašišového oleje je látka ještě několikrát účinnější. A účinky? "Poblouznení" trvá 30 až 60 minut, vytrácí se po třech hodinách. Při ústním požití (např. v jogurtu) je průběh delší.Vzhled: vypadá jako hnědožlutá kostka, někdy do černa. 1,5 cm dlouhý váleček o průměru asi 6 mm by mohl být 1 gram. Za čerstva je pružný, pak tuhý, drolí se po zahřátí v plameni. Nebezpečí: nebezpečné jsou vysoké dávky (nad 20 mg THC) a chronické zneužívání. Při otravě stoupá v mozku hladina serotoninu. Hašiš potencuje hypnotika, sedativa, ale i budivé aminy. Když se objeví atypický rauš, panický strach, působí dobře barbituráty a káva.Slang: haš, čokoláda, charas (indické označení z jazyka hindí) - v domácím prostředí se nejčastěji jí v cukroví, kterému se říká mažun.Hašišový olej: Je to nejsilnější forma marihuany, je totiž 5x silnější než pryskyřice. Někdy se také vyskytuje pod názvem medový olej. Vyrábí se vařením jemně rozdrceného hašiše v rozpouštědle (např. alkoholu), tak se odstraní pevné součástky. Rozpouštědlo se odpaří a zbyde jen lepivý zelenohnědý olej. Nabízí intenzivnější zážitek než jiné formy konopí.
heroin
Byl syntetizován v roce 1874, v roce 1898 jej začala německá firma Bayer prodávat pod jménem Heroisch, což znamená "silný". Po léta byl heroin považován za účinný lék pro závislost na morfinu. Pikantní je, že heroin byl zpočátku považován za lék s nulovým rizikem vzniku závislosti.
Složení, účinky
Chemicky diacetylmorfin patří mezi polosyntetické deriváty morfinu. "Obohacení" chemické struktury morfinu o dvě acetylové skupiny má za následek lepší rozpustnost v tucích, a tím i snadnější průnik hematoencefalickou bariérou (ta odděluje krevní oběh od mezibuněčného prostoru mozku), což má za následek silnější "nájezd", čili "orgastický" pocit, typický na začátku intoxikace. V anglosaské literatuře tzv. "flash". Acetylové skupiny jsou v organismu rychle odštěpeny a vlastní účinek zprostředkován morfinem. Zdrojovou látkou pro výrobu heroinu bývá morfin nebo přímo opium. Hnědý heroin má zásaditou reakci a je vhodný ke kouření nebo inhalaci z aluminiové folie, bývá s příměsí strychninu. Nesnadno se rozpouští, proto při jeho přípravě k injekční aplikaci je potřeba přidat kyselinu (nejvhodnější je použít krystalický vitamin C). Bílý heroin - hydrochlorid je určený k injekční aplikaci, eventuálně šňupání.
Poločas eliminace (tj. doba, za kterou se množství látky v organismu zredukuje o 50%; děje se to jednak přeměnou na metabolity, které mohou být také účinné, jednak vylučováním) heroinu je asi 3 - 20 minut. Poločas eliminace jeho prvního metabolitu 6-monoacetylmorfinu je 2 - 3 hodiny, děje se tak močí. Až 80% může být vyloučeno do 24 hodin a metabolity mohou být detekovány z moči až 3 dny po poslední dávce, z krve 1 až 2 dny. Relativně krátký eliminační poločas má za následek zkracování doby mezi jednotlivými aplikacemi při rozvoji závislosti (závislý narkoman si aplikuje látku ve 2 - 4 denních dávkách a pokud k užití do určité doby nedojde, dochází k rozvoji odvykacího stavu).Závislost, abstinenční syndrom
Závislost na heroinu vzniká poměrně rychle, již cca po několika měsících pravidelného užívání (ze zkušeností se ukazuje, že prvních symptomů odvykacího stavu si uživatel všimne po 1 - 3 měsících denního užívání). Závislost má složku fyzickou a psychickou. Fyzická závislost se projevuje vzestupem tolerance a potřebou zvyšování dávek. Psychická závislost se vyznačuje ztrátou kontroly nad užitím/užíváním a neovladatelným dychtěním po droze.
Abstinenční syndrom vzniká asi 10 hodin po poslední aplikaci s maximem 2. - 3. den. Jeho intenzita závisí na podávané dávce. V lehčích případech se projevuje především příznaky stran trávícího traktu - bolestmi břicha, průjmy, mydriázou, úzkostí a špatnou náladou. Pravidelnou, obyčejně delší dobu přetrvávající, obtíží je nespavost. V těžších případech dochází k vzestupu tělesné teploty, úporné nespavosti, poruchám řeči, třesům, nechutenství a dehydrataci. Vzácně dochází ke kolapsu a úmrtí. Pro odvykací stav není podstatné, jaká byla forma aplikace heroinu. Důležitá je dávka a pravidelnost užívání.
Poznámka pro rodiče:Adolescent užívající heroin bývá hodné dítě, které dorazí večer včas domů, u večeře pospává a s omluvou, že je unavené, odejde spát nebo si něco číst. Prvním příznakem užívání heroinu pak bývají ztráty peněz, či cenných předmětů.
Charakteristika látky:1. Vyvolává útlum CNS (centrální nervový systém), tlumí dechové centrum (může dojít i k zástavě dechu) a vyvolává euforii.2. Rozdíl mezi dávkou, která vyvolá intoxikaci, a dávkou, která je smrtelná, je malý, snadno tedy dojde k předávkování.3. Vyvolává psychickou i tělesnou závislost.4. Odvykací syndrom trvá asi 10 dní, s vrcholem 2. - 3. den. Po odvyknutí rychle klesá tolerance
Složení, účinky
Chemicky diacetylmorfin patří mezi polosyntetické deriváty morfinu. "Obohacení" chemické struktury morfinu o dvě acetylové skupiny má za následek lepší rozpustnost v tucích, a tím i snadnější průnik hematoencefalickou bariérou (ta odděluje krevní oběh od mezibuněčného prostoru mozku), což má za následek silnější "nájezd", čili "orgastický" pocit, typický na začátku intoxikace. V anglosaské literatuře tzv. "flash". Acetylové skupiny jsou v organismu rychle odštěpeny a vlastní účinek zprostředkován morfinem. Zdrojovou látkou pro výrobu heroinu bývá morfin nebo přímo opium. Hnědý heroin má zásaditou reakci a je vhodný ke kouření nebo inhalaci z aluminiové folie, bývá s příměsí strychninu. Nesnadno se rozpouští, proto při jeho přípravě k injekční aplikaci je potřeba přidat kyselinu (nejvhodnější je použít krystalický vitamin C). Bílý heroin - hydrochlorid je určený k injekční aplikaci, eventuálně šňupání.
Poločas eliminace (tj. doba, za kterou se množství látky v organismu zredukuje o 50%; děje se to jednak přeměnou na metabolity, které mohou být také účinné, jednak vylučováním) heroinu je asi 3 - 20 minut. Poločas eliminace jeho prvního metabolitu 6-monoacetylmorfinu je 2 - 3 hodiny, děje se tak močí. Až 80% může být vyloučeno do 24 hodin a metabolity mohou být detekovány z moči až 3 dny po poslední dávce, z krve 1 až 2 dny. Relativně krátký eliminační poločas má za následek zkracování doby mezi jednotlivými aplikacemi při rozvoji závislosti (závislý narkoman si aplikuje látku ve 2 - 4 denních dávkách a pokud k užití do určité doby nedojde, dochází k rozvoji odvykacího stavu).Závislost, abstinenční syndrom
Závislost na heroinu vzniká poměrně rychle, již cca po několika měsících pravidelného užívání (ze zkušeností se ukazuje, že prvních symptomů odvykacího stavu si uživatel všimne po 1 - 3 měsících denního užívání). Závislost má složku fyzickou a psychickou. Fyzická závislost se projevuje vzestupem tolerance a potřebou zvyšování dávek. Psychická závislost se vyznačuje ztrátou kontroly nad užitím/užíváním a neovladatelným dychtěním po droze.
Abstinenční syndrom vzniká asi 10 hodin po poslední aplikaci s maximem 2. - 3. den. Jeho intenzita závisí na podávané dávce. V lehčích případech se projevuje především příznaky stran trávícího traktu - bolestmi břicha, průjmy, mydriázou, úzkostí a špatnou náladou. Pravidelnou, obyčejně delší dobu přetrvávající, obtíží je nespavost. V těžších případech dochází k vzestupu tělesné teploty, úporné nespavosti, poruchám řeči, třesům, nechutenství a dehydrataci. Vzácně dochází ke kolapsu a úmrtí. Pro odvykací stav není podstatné, jaká byla forma aplikace heroinu. Důležitá je dávka a pravidelnost užívání.
Poznámka pro rodiče:Adolescent užívající heroin bývá hodné dítě, které dorazí večer včas domů, u večeře pospává a s omluvou, že je unavené, odejde spát nebo si něco číst. Prvním příznakem užívání heroinu pak bývají ztráty peněz, či cenných předmětů.
Charakteristika látky:1. Vyvolává útlum CNS (centrální nervový systém), tlumí dechové centrum (může dojít i k zástavě dechu) a vyvolává euforii.2. Rozdíl mezi dávkou, která vyvolá intoxikaci, a dávkou, která je smrtelná, je malý, snadno tedy dojde k předávkování.3. Vyvolává psychickou i tělesnou závislost.4. Odvykací syndrom trvá asi 10 dní, s vrcholem 2. - 3. den. Po odvyknutí rychle klesá tolerance
pervitin
HISTORIEPervitin (perník, péčko, piko, peří) patří mezi budivé aminy. Ty byly objeveny a připraveny k použití poměrně pozdě. První zástupce - amfetamin byl syntetizován až v roce 1887. Jeho působení bylo prozkoumáno až počátkem 20. století a ještě v roce 1939 byl považován návyk za vyloučený. Za necelý rok již bylo popsáno zneužívání amfetaminu v USA. Skupina budivých aminů má stovky zástupců, mimo pervitinu např: MDMA neboli Ecstasy, a také bohatou historii jako léky proti únavě, narkolepsii, nadměrné chuti k jídlu nebo jako látky zneužívané armádou pro vyšší výkon bojových jednotek.
POPISPervitin, genericky metamfetamin, chemicky pravotočivý fenylmethylaminopropan je účinnější než amfetamin. Čistý má formu mikrokrystalického bílého prášku bez zápachu, hořké chuti. Na černém trhu je často zabarven do žluta či do fialova, protože obsahuje zbytky látek používaných při domácí výrobě neboli "varu". Výchozí látkou je efedrin, k výrobě se používá louh a červený fosfor. Výrobce - "vařič" musí mít znalosti na úrovni chemické průmyslovky, protože nedokonalým "varem" může syntéza skončit ve fázi meziproduktu, což zvyšuje riziko pro uživatele.
ÚČINKYBěžné dávky se pohybují od 50 do 250 mg. Literatura popisuje užívání denních dávek nad 1 gram. Látky ze skupiny budivých aminů se používají (nebo používaly) i léčebně, ovšem v dávkách daleko nižších. Nejvyšší povolená dávka je asi 3x menší než oněch zmíněných 50 mg. Účinek nastupuje u i.v. (intravenózní - nitrožilní) aplikace ihned, u sniffingu (šňupání) za 5-10 minut, při užití per os (spolknutím) do 1 hodiny. Hlavní příznaky intoxikace zmizí za 8 - 24 hodin. Z těla se vylučuje močí z velké části nezměněn po řadu dní (v moči se objevuje již za 20 min. po aplikaci). Biologický poločas (doba, za kterou tělo vyloučí polovinu látky) je 12 - 34 hodin. Jeho detekce laboratorními metodami v moči je možná při intenzivním užívání až 3 týdny, při občasném užití do jednoho týdne, z krve je možné užívání zjistit 1 až 3 dny.Pervitin v CNS (centrální nervový systém) zvyšuje koncetraci mediátorů (látky, které přenášejí elektrické vzruchy mezi neurony)- monoaminů (dopaminu, noradrenalinu a serotoninu) v synapsích (spojení nervových buněk). Po odeznění efektu dochází k vyčerpání mediátorů, což je příčinou nepříjemného stavu - "dojezd". Pervitin je psychomotorické stimulans (psychostimulans) - zřetelně ovlivňuje motoriku, ale i psychické funkce. Užití vede k euforii, snižuje únavu, navozuje stereotypní chování a působí nechutenství (anorexii).Pervitin uvolňuje v těle zásoby energie a zvyšuje výkonnost celého organismu. Urychluje psychomotorické tempo, způsobuje motorický neklid - typická je tzv. "vykroucenost". Zvyšuje krevní tlak a tep, stoupá dechová frekvence. Zorničky jsou rozšířené (mydriáza). Zvyšuje riziko křečí. Ustupuje pocit únavy, organismus pracuje s vypětím sil - až do vyčerpání.Metamfetamin urychluje tok myšlenek, často na úkor kvality (hlavně při opakovaném užití). Také zvyšuje pozornost a soustředěnost. Zlepšuje schopnost empatie a odstraňuje zábrany. Po jeho užití nastupuje euforie, pocit sebejistoty a rozhodnost. Intoxikovaný nemá potřebu spánku. Působí anxiogenně (může navodit strach a úzkost). Po odeznění účinku se dostavuje fáze deprese s hlubokými pocity vyčerpání a celkovou skleslostí.
RIZIKA UŽÍVÁNÍPři chronické intoxikaci nebo při užití velmi vysoké dávky se rozvíjí toxická psychóza ve formě paranoidně-halucinatorního syndromu, tzv. "stíha". Pervitin snižuje chuť k jídlu, látky s podobným efektem se užívají jako anorektika. Hubnutí může vést až k podvýživě.Psychické příznaky užití: halucinace, strach, neklid, vztahovačnost, deprese, sebevražedné tendence, podezíravost, chorobná žárlivost. Psychotické stavy podobné schizofrenii, stavy zmatenosti. Objevují se poruchy paměti a neschopnost koncentrace.Akutní intoxikace: Při prvním požití často bolest v čele a úzkost. Akutní intoxikace se projevuje silným drážděním sympatiku (vegetativní nervový systém, při jehož aktivaci dochází k přípravě organismu na reakci "útěk/útok"), dále neklidem, hyperaktivitou, bolestí hlavy, mydriázou, tachykardií s arytmiemi, hyperreflexií. U běžných otrav nastává (vzestup tělesné teploty), někdy křeče a delirium. Předávkovaný pociťuje těžkou bolest na hrudi a může upadnout do bezvědomí na 1-2 hod. U sportovců, kteří požili amfetamin jako doping, došlo až k naprostému fyzickému vyčerpání a smrti, protože látka zvýšila pocit tělesné výkonnosti a způsobila tak ztrátu schopnosti posoudit hranice somatických možností.Chronická intoxikace: Jako následek chronického užívání mohou vznikat organické mozkové psychosyndromy doprovázené demencí (asi u 10 % zemřelých byly nalezeny změny na mozku). Závislý je neklidný, pociťuje napětí, úzkost, předrážděnost, poruchy spánku, halucinace, zmatenost, panikaření, nevolnost, zvracení, sucho v ústech a sebevražedné tendence. Při dlouhodobém užívání se dostavuje celková sešlost, třes, bolesti u srdce a bolesti kloubů, zvýšení šlachových a okosticových reflexů a objevují se široké nereagující zorničky. Může také nastat krvácení v plicích, játrech a ve slezině. Při dlouhodobém užívání nebo po jednorázovém užití velmi vysoké dávky mohou vznikat psychotické stavy podobné schizofrenii nebo paranoidní bludy.Abstinenční syndrom je pouze psychický.Nebezpečné kombinace: Kombinováním pervitinu s jinými drogami či léky se zvyšuje pravděpodobnost nežádoucích účinků. Život ohrožující je užití spolu s MAO inhibitory (antidepresiva).
ZÁVISLOSTCharakteristiky závislosti na pervitinu: - rychle vzniká psychický návyk- nepřítomnost fyzické závislosti- rychlý vzestup tolerance až k psychotickým dávkám
POPISPervitin, genericky metamfetamin, chemicky pravotočivý fenylmethylaminopropan je účinnější než amfetamin. Čistý má formu mikrokrystalického bílého prášku bez zápachu, hořké chuti. Na černém trhu je často zabarven do žluta či do fialova, protože obsahuje zbytky látek používaných při domácí výrobě neboli "varu". Výchozí látkou je efedrin, k výrobě se používá louh a červený fosfor. Výrobce - "vařič" musí mít znalosti na úrovni chemické průmyslovky, protože nedokonalým "varem" může syntéza skončit ve fázi meziproduktu, což zvyšuje riziko pro uživatele.
ÚČINKYBěžné dávky se pohybují od 50 do 250 mg. Literatura popisuje užívání denních dávek nad 1 gram. Látky ze skupiny budivých aminů se používají (nebo používaly) i léčebně, ovšem v dávkách daleko nižších. Nejvyšší povolená dávka je asi 3x menší než oněch zmíněných 50 mg. Účinek nastupuje u i.v. (intravenózní - nitrožilní) aplikace ihned, u sniffingu (šňupání) za 5-10 minut, při užití per os (spolknutím) do 1 hodiny. Hlavní příznaky intoxikace zmizí za 8 - 24 hodin. Z těla se vylučuje močí z velké části nezměněn po řadu dní (v moči se objevuje již za 20 min. po aplikaci). Biologický poločas (doba, za kterou tělo vyloučí polovinu látky) je 12 - 34 hodin. Jeho detekce laboratorními metodami v moči je možná při intenzivním užívání až 3 týdny, při občasném užití do jednoho týdne, z krve je možné užívání zjistit 1 až 3 dny.Pervitin v CNS (centrální nervový systém) zvyšuje koncetraci mediátorů (látky, které přenášejí elektrické vzruchy mezi neurony)- monoaminů (dopaminu, noradrenalinu a serotoninu) v synapsích (spojení nervových buněk). Po odeznění efektu dochází k vyčerpání mediátorů, což je příčinou nepříjemného stavu - "dojezd". Pervitin je psychomotorické stimulans (psychostimulans) - zřetelně ovlivňuje motoriku, ale i psychické funkce. Užití vede k euforii, snižuje únavu, navozuje stereotypní chování a působí nechutenství (anorexii).Pervitin uvolňuje v těle zásoby energie a zvyšuje výkonnost celého organismu. Urychluje psychomotorické tempo, způsobuje motorický neklid - typická je tzv. "vykroucenost". Zvyšuje krevní tlak a tep, stoupá dechová frekvence. Zorničky jsou rozšířené (mydriáza). Zvyšuje riziko křečí. Ustupuje pocit únavy, organismus pracuje s vypětím sil - až do vyčerpání.Metamfetamin urychluje tok myšlenek, často na úkor kvality (hlavně při opakovaném užití). Také zvyšuje pozornost a soustředěnost. Zlepšuje schopnost empatie a odstraňuje zábrany. Po jeho užití nastupuje euforie, pocit sebejistoty a rozhodnost. Intoxikovaný nemá potřebu spánku. Působí anxiogenně (může navodit strach a úzkost). Po odeznění účinku se dostavuje fáze deprese s hlubokými pocity vyčerpání a celkovou skleslostí.
RIZIKA UŽÍVÁNÍPři chronické intoxikaci nebo při užití velmi vysoké dávky se rozvíjí toxická psychóza ve formě paranoidně-halucinatorního syndromu, tzv. "stíha". Pervitin snižuje chuť k jídlu, látky s podobným efektem se užívají jako anorektika. Hubnutí může vést až k podvýživě.Psychické příznaky užití: halucinace, strach, neklid, vztahovačnost, deprese, sebevražedné tendence, podezíravost, chorobná žárlivost. Psychotické stavy podobné schizofrenii, stavy zmatenosti. Objevují se poruchy paměti a neschopnost koncentrace.Akutní intoxikace: Při prvním požití často bolest v čele a úzkost. Akutní intoxikace se projevuje silným drážděním sympatiku (vegetativní nervový systém, při jehož aktivaci dochází k přípravě organismu na reakci "útěk/útok"), dále neklidem, hyperaktivitou, bolestí hlavy, mydriázou, tachykardií s arytmiemi, hyperreflexií. U běžných otrav nastává (vzestup tělesné teploty), někdy křeče a delirium. Předávkovaný pociťuje těžkou bolest na hrudi a může upadnout do bezvědomí na 1-2 hod. U sportovců, kteří požili amfetamin jako doping, došlo až k naprostému fyzickému vyčerpání a smrti, protože látka zvýšila pocit tělesné výkonnosti a způsobila tak ztrátu schopnosti posoudit hranice somatických možností.Chronická intoxikace: Jako následek chronického užívání mohou vznikat organické mozkové psychosyndromy doprovázené demencí (asi u 10 % zemřelých byly nalezeny změny na mozku). Závislý je neklidný, pociťuje napětí, úzkost, předrážděnost, poruchy spánku, halucinace, zmatenost, panikaření, nevolnost, zvracení, sucho v ústech a sebevražedné tendence. Při dlouhodobém užívání se dostavuje celková sešlost, třes, bolesti u srdce a bolesti kloubů, zvýšení šlachových a okosticových reflexů a objevují se široké nereagující zorničky. Může také nastat krvácení v plicích, játrech a ve slezině. Při dlouhodobém užívání nebo po jednorázovém užití velmi vysoké dávky mohou vznikat psychotické stavy podobné schizofrenii nebo paranoidní bludy.Abstinenční syndrom je pouze psychický.Nebezpečné kombinace: Kombinováním pervitinu s jinými drogami či léky se zvyšuje pravděpodobnost nežádoucích účinků. Život ohrožující je užití spolu s MAO inhibitory (antidepresiva).
ZÁVISLOSTCharakteristiky závislosti na pervitinu: - rychle vzniká psychický návyk- nepřítomnost fyzické závislosti- rychlý vzestup tolerance až k psychotickým dávkám
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
.jpg)
