hudební i životní styly

r´n´b
O tom co je to RnB se dohaduje v dnešní době mnoho lidí, protože tento styl je u nás /nikoliv ve světě/ známější pouze poslední dobou. Právě proto je přesná specifikace většině z nás naznámá. Právě proto se pokusím přiblížit o co jde.
R'n'B (nebo RnB či R&B) je zkratka výrazu Rhythm and blues. Je to populární styl hudby, který kombinuje prvky jazzu, gospelu a blues.
Poprvé byl použit Afro-americkými hudebníky ve 40. letech 20. století. Nejčastějšími nástroji původního RnB byli basová kytara, saxofon, bubny a klávesové nástroje.

V současné době se RnB dostalo do komerční sféry, kde splynulo, podobně jako například Hip-Hop s jinou populární hudbou a začali do něj vnikat prvky poprocku, podobně jako do mnoha jiných stylů. Když se podiváme na děj, většinou se zde zpivá či rapuje o sexu a o drogach, nebo naopak lásce, zklamání a pod. jak bývá v populární muzice obvyklé.

Mezi RnB interprety patří například:

Pussycat Dolls
Aaliyah
Ashanti
Beyoncé
Black Milk
Mary J. Blige
Toni Braxton
Mariah Carey
Ray Charles
Craig David
Des'ree
Destiny's Child
Jamie Foxx
Aretha Franklin
The Funk Brothers
Macy Gray
Whitney Houston
The Jackson 5
Janet Jackson
Michael Jackson
Jamelia
Jennifer Lopez
Alicia Keys
R. Kelly
Lenny Kravitz
Melanie B
Prince
Jimmy Reed
Diana Ross
Seal
Tina Turner
Usher

rock
ACID ROCK

Acid rock, je nejtvrdší a nejhlasitější formou psychedelic rocku. Zahrnuje improvizovaný a úderný blues od Crem a Jimiho Hendrixe. Acid rockové kapely jsou založené na zkresleném zvuku kytar, na drogy ovlivněných textech a na dlouhém jamování. Acid rock netrval moc dlouho, vznikl a zanikl bez delšího trvání a kapely které se neprosadily, postupně přešly k jiným žánrům rocku.

Na obr. Jimi Hendrix, jeden z nejlepších kytaristů v historii rocku.

AFRO-ROCK

Proud anglického rocku první poloviny 70. let, aplikující na rockovém nebo jazz-rockovém základě především rytmické struktury africké etnické hudby.

AGIT-ROCK

Původně elektrifikovaný folk, který především v NSR a Švédsku na začátku 70. let začal hlásat až radikálně levicové názory, inspirován albem Johna Lennona - Some Time In New York City. Vznikají kapely hlásající spojení revolučního obsahu a formy - hnutí Rock v opozici. Do agit-rocku patří také některé punkové kapely angažované v hnutí Rock proti rasismu.

ALBUM ROCK

Rocková tvorba kladoucí důraz na singlovou produkci a na rozhlasové vysílání. Toto označení se používá především v souvislosti s americkou scénou.

ART-ROCK

Jeden z nejrozporuplnějších termínů v rockové hudbě. Kapely se především snažily vytvořit svou hudbu jako umělecké dílo a dávaly přednost stránce umělecké před stránkou obchodní. Do tohoto stylu by se daly zařadit kapely Yes a Genesis.

BEAT (BIG BEAT)

Pojem užívaný v Anglii k odlišení hudby mladé generace anglických kapel liverpoolské a londýnské scény od běžné pop-music a klasického rock´n´rollu. Později zlidověl a pronikl i do jiných států. My ho známe pod počeštěným pojmem bigbít.

CLASSICAL ROCK

Součást progresivního rocku orientující se na fúzi rockové hudby s prvky vážné hudby. Dá se zde zařadit koncertování Deep Purple se symfonickým orchestrem a jejich album Concerto For Group And Orchestra. V tomto případě jde o doplnění své tvorby pozadím, které je hrané orchestrem. Ostatní kapely zastupující tento styl používaly tohoto prostředku, ale spíš hráli klasickou hudbu na elektrické kytary apod..

CONTRY-ROCK

Proud rockové hudby, vycházející z tradice bílého amerického lidového písničkaření a moderní country, propojený s hudebními a filozofickými názory hippies. Country-rock je typický instrumentací a texty ze života. Duchovním tvůrcem country-rocku byl Gram Parsons. Hlavním centrem byla zpočátku Kalifornie, v sedmdesátých letech došlo k přesunu na jih USA.

DETROITSKÝ ROCK

Syrový styl na rozhraní mezi heavy metalem a punkem, jenž se vyvinul v oblasti Detroitu. Typická byla agresivita v hudbě i při vystupování a dlouhá, často jednotvárná kytarová sóla. Detroitský rock byl protikladem elektrifikovaného kalifornského hippiovského folku. Členové kapel se často hlásili k anarchistickému hnutí. Tento styl měl velký vliv na formování britského punku, ale časem se stal jen lokální záležitostí.

FOLK-ROCK

Folk-rock je celkem jednoduchý, založený na přeměně folkových písní do prominentního rock´n´rollového bigbítu. Typické je cinkání, zvonivé vybrnkávání kytary doplněné někdy čistým a někdy zachraplým pozpěvováním. Folk-rock se poprvé objevil v pol. 60. let díky skupině The Byrds, která je považovaná za průkopníky folk-rocku. Jejich styl následovalo spoustu kapel. Jak 60. léta končila spoustu folk-rockových kapel trochu změnila svůj styl a snažila se zdůraznit akustický původ folku. V následujících třech dekádách se obě větve, akustický i elektrický folk-rock, snažily zkombinovat hrubší rysy hard rocku s popovými melodiemi. Na počátku 70. let byl tento styl nejpopulárnějším druhem rocku ve Velké Británii a hudebníci jako T.Rex, nebo David Bowie (později se stal typickým zástupcem glitter rocku) se často objevovali na hitparádových žebříčcích. Ale i přesto se folk-rock moc úspěšně neuchytil na americkém hudebním trhu, až na amerického zpěváka Boba Dylana. Folk-rockové písničkaření můžeme slyšet i dnes, třeba v radiu nebo v televizi a i dnes si najde své fanoušky a to nejen u starší generace.

FUTURISTICKÝ ROCK

Proud nové vlny, vycházející hudebně i vizuálně z glitter-rocku (viz.glitter-rock) první poloviny 70. let. Elektronická hudba pokoušející se vytvořit vize společnosti budoucnosti. Důležitá je vizuální složka, obsažena v oblékání interpretů, kteří se snažili oblečením potlačit svůj lidský vzhled. Na začátku 80.let měl futuristický rock v některých časopisech vlastní hitparádu. Typickými zástupci jsou David Bowie a Pere Ubu.

GLITTER-ROCK

Angloamerický proud první poloviny 70. let, pojmenovaný podle blýskavých lurexových obleků, používaných hvězdami. Má dvě odnože, z nichž první představuje interprety písničkového rocku (Elton John, Slade) a druhý je založen na futuristickém vzhledu(viz.futuristický-rock).Dochází k návratu k jednodušší písni, která je často určená k diskotékovému použití.

GOTHIC ROCK

Anglická postpunková vlna rocku, která se nedá přesně hudebně zařadit. Překrývá se styly punk, hardcore a afterpunk. Texty jsou často motivovány a ovlivněny anglickým gotickým románem přelomu 18. a 19. století. Ten je stavěn na hrůzostrašných příbězích. Ovšem část kapel označovaných za gotické později přešla k lehčímu rocku.

HARD ROCK

Hard rock vznikl ke konci 60. let, když psychedelic a blues-rock začali potlačovat hranice bluesu. Hard rock je založen na tvrdém riffu zkresleného zvuku kytar a dlouhých sólech. I když nebyl zas až tak moc založený na improvizaci jako blues-rock, nebo acid rock, písně hrané na koncertech byly často těžko poznatelné, jelikož se od svých verzí na albech dosti lišily díky prodloužení sól v daných partech i o několik minut. Během 70. a 80. let zůstal hard rock ve své podstatě stejný, i když se zde uplatnily trochu jiné produkční a nahrávací praktiky. Jádrem hard rocku zůstalo: být hlučný, hutný a šokující. Významnými zástupci tohoto stylu byly kapely: Led Zeppelin, Deep Purple, Black Sabbath, Rainbow, a další.
JAZZ ROCK

Hudební proud postpsychedelického období,vznikl koncem 60.let spojením progresivního rocku s jazzem (Frank Zappa) a zvýšeným zájmem jazzových hudebníků o technologické možnosti rocku (Miles Davis). V první polovině 70. let se stala jazz-rocková hudba nejdůležitějším a nejoblíbenějším stylem progresivního rocku. Později však došlo k pronikání dalších stylů (etnické hudby, disco, atd.) do tohoto stylu, proto se upustilo od původního názvu, který byl nahrazen názvy All American music nebo Fusion music.

JIŽANSKÝ ROCK

Forma bělošského elektrifikovaného blues, vyvinutá v 70. letech na jihu USA. Od poloviny 70. let se začíná mísit s country-rockem téže oblasti. Typické jsou dlouhé improvizace několika sólových kytar, v textech je výrazný patriotismus. Zástupcem je např. kapela Z.Z.TOP. Většina kapel tohoto stylu byla ceněna spíše jako koncertní atrakce, alba za živým dojmem trochu zaostávají.

LATIN ROCK

Spojení latinské populární hudby s rockem. Probíhalo přede-vším v oblasti Los Angeles v první polovině 70. let. Latin rock klade důraz na rytmickou složku (obohacená perkusemi) a často využívá trubku nebo trombon.Zástupcem je např. Santana.

MINIMALISTICKÝ ROCK

Proud avantgardní rockové hudby 70. let. Původní inspirací je folklórní hudba především orientálních národů. První náznaky minimalistického rocku se objevují již koncem 60.let, když se někteří hudebníci mladé generace začínají zajímat o hudbu orientálních kultur. Za vrcholné dílo se dá počítat syntetické album Mika Oldfielda - Tubular Bells (1973). Nová vlna zájmu o minimalismus přichází s nástupem punku. Mnoho jeho představitelů nevědomě zapojovalo prvky minimalistického rocku do svých písní např. Ramones. Později se minimalistický rock začíná mísit s experimentálními styly.

NEWYORSKÝ ROCK

Souhrnný název pro tradici hudby newyorské scény 60. až 80. let, jejíž specifické rysy se během těchto třech dekád téměř nezměnily- městský romantismus, excentričnost a snaha šokovat nebo alespoň překvapit. Poprvé se objevuje v souvislosti s předchůdci psychedelického rocku, ale největší rozkvět zaznamenal v době glitteru (Kiss, Blue Öyster Cult) a nástupu punku (Ramones). Kromě newyorského rocku mluvíme také o newyorském folku ( Phil Ochs, Bob Dylan, Paul Simon).

ROCKOVÁ OPERA

Rozsáhlejší kompoziční útvary epického rázu, skládané především v 70. letech. Jsou inspirované operou a hlavně muzikálem, ale většina není realizovatelná na pódiu. Prvním pokusem o rockovou operu bylo dílo skupiny Who (Who Sell Out, 1967). Vrcholné období bylo v letech 1969-1973: Who (Tommy, 1969), Quadrophenia (Track, 1973), ale hlavně dílo skladatele Andrewa Lloyda-Webera a scenáristy Tima Riceho - Jesus Christ Superstar (1971). Poté ještě na konci 70. let vychází album The Wall od skupiny Pink Floyd. Většina těchto oper byla později zfilmována.

POP-ROCK

Rock, směřující ke střednímu proudu .Byl inspirovaný hudbou 50. a 60. let, country-rockem a diskotékovou hudbou.

PSYCHEDELIC-ROCK

Jeden z nejzákladnějších stylů rocku 60. let, který ovšem zasáhl i do let sedmdesátých. Lze jej označovat i acid rock (viz.acid rock), pokud se bere v potaz drogová složka hudby. Vznikl v souvislosti s kalifornským Summer Of Love 1966 a se zrozením hippies. Typický rys je viditelný již v názvu, jedná se o hudbu, která ve zlaté době LSD uváděla lidi, kteří na velikých hudebních festivalech hojně užívali tuto látku, do nepopsatelných stavů. Zástupci jsou např. Byrds, Grateful Dead, atd.

SOFT-ROCK

Protiklad hard-rocku. Hudba 70. let, vycházející z folk-rocku a country rocku. Klade důraz na melodickou složku skladeb. Např. Donovan, Simon and Garfunkel.

SPACE ROCK

(=kosmický rock)

Pokračování psychedelického a acid rocku. Pokoušel se o hudební znázornění zkušeností z vizí pod vlivem halucino-genních drog o kosmickém vědomí.

punk
K punku patří i styl oblékání. Úzké potrhané džíny, vysoké boty, rovněž něčím provokující tričko , kožená nebo džínová bunda. Samozřejmě nesmí chybět nějaký ten řetěz, zámek(samozřejmě visací) , ale ti odvážnější si mohou vzít třeba i petlici, no konečně proč ne, že?!! A v neposlední řadě spínací špendlíky. V letních dnech jsou oblíbené pod kolena zastřihnuté kalhoty, nejčastěji červené(popřípadě jiné provokující barvy) a vysoké boty nahradí v tomto případě vietnamky. Oblíbená jsou i hadrová či kožená sáčka po vzoru Sex Pistol´s, ozdobená několika spínacími špendlíky. Nesmí chybět ani správný účes, ať už je to číro, bodliny nebo jen tak "rozcuchané " vlasy, to vše mnohdy barvené. A když pak vyjdete do ulic a lidé na vás čumí s otevřenou hubou, pak je to to pravé. Někteří punkeři tvrdí, že punk je v oblečení, to ale není pravda, podle mě je punk hlavně v hlavě, je o svobodě a oblečení se v něm používá jen v provokaci okolí a znázornění toho, co jsme… Nezáleží, jestli máš číro na hlavě, musíš ho mít hlavně v hlavě!!!

EMO
Emocionální punk rock. Emo je široký pojem, který se vztahuje na mnoho odlišných druhů hudby. Punk ovlivněný emem není často nic jiného, než melodický, upřímný, emocionální punkrock. Ten často nemá žádné spojení s původním emem, který je charakterizován dlouhými táhlými songy s vokálním kontrastem mezi konvenčním zpěvem, lehkým šeptem, štěkavým řevem a pláčem nebo vzlykáním. Očistné osvobození emocí, které je extrémně mocné a dráždivé.

EMO Boys
EMO Boys jsou kluci, kteří nechtějí následovat myšlenky středního proudu naší společnosti.<3

EMO Boys se oblíkaj do těsných kalhot a triček. Malujou si černý linky a mají hustý vlasy, které jim visí do obličeje.

Ačkoliv hodně lidí si myslí že EMO Boys jsou slaboši co jenom brečí a pořezávaj si zápěstí, se velmi MÝLÍ!!! EMO Boys jsou kluci kteří se nestydí za svoje emoce protože společnost si myslí, že kluci nebrečí a vždy jsou silní. Proč se lidi vyhýbaj EMO stylu?

EMO Boys jsou velmi speciální a rozhodně ti nejsladší a nejkrásnější typy kluků který můžete potkat!!! Vyjadřují se skrz umění a hudbu a mluví velmi lyricky. EMO Boys poslouchaj například Silverstein, bright eyes, hellogoodbye, the used, My Chemical Romance, hawthorne neights, sugarcult...

EMO Girls
EMO Girl je dívka která se oblíká v EMO stylu, má EMO(cionální) osobnost a poslouchá EMO hudbu - stručně řečeno


EMO girls se vodí rády za ruce s ostatníma EMO girls a EMO boys, jsou většinu času smutný, nesmějou se moc často a jako EMO boys se vám nechtějí dívat do očí.<3

EMO Girl má velmi tmavé vlasy střižené buď někde kolem ramen nebo do klasického EMO sestřihu, který je krátký, vzadu špičatý s prudkou ofinou. Jejich vlasy sou velmi tmavě hnědé nebo černé, v hodně případech velmi světle blond - a zkrátka každá délka střihu je správná akorát musí být stále část obličeje zakrývána a to proto, že EMO girls mají sklon být plaché, záhadné a nechtějí tolik ukazovat obličej. Obvykle mají hodně tmavě namalované oči.

Hodně EMO Girls jsou vegetariánkami nebo vegankami. Ačkoliv se hodně z nich oblíká jen v EMO stylu, je hodně EMO Girls smutných, pláče, píšou básně a mají sklon si řezat zápěstí. Všechno tohle schovávají nošením řetězů a náramků veselých barev.

Jejich oblečení spočívá v těsných džínách, obrácených a tmavě barevných tričkách někdy doplněný šálou. Obvykle mají pár piercingů a nosí hodně barevných doplňků. Některé dívky nosí hranaté brýle, jiné ne. Ale co EMO Girls skutečně nemají rády je když si je pletete s GOTH. EMO a GOTH jsou velmi rozdílné tak prosím nedělejte tuhle chybu!

Na první pohled vypadaj EMO Girls smutně a zcela ztraceně a stejně jako EMO Boys chodí obvykle s hlavou dolů a nikomu se nedívaj do očí. Jinak EMO Girls milujou když se k sobě EMO Boys mají

EMO Kids
EMO Kids se dají identifikovat velmi lehce...všechny jsou smutné a cítí se jako by je celý svět nenáviděl. EMO Child má ale i sklon porozumět co se honí hlavou ostatním EMO kids

hip-hop
Hip hop je styl populární hudby. Je tvořen ze dvou hlavních elementů, jimiž jsou DJing a rap. Hudba, označovaná jako hip-hop, vzniká spojením rytmů mixovaných DJem a veršů, které do nich vkládá rapper (též označovaný jako MC). K již zmíněné hudbě, ať už reprodukované (DJing), nebo zpěvu (rap), patří grafický projev známý jako graffiti, akrobacie či tanec označovaný pojmem break dance. Za pátý element je považován beatboxing.

Historie

Hiphopová kultura vznikla na počátku 70. let 20. století v USA v černošských ghetech jako spojení jamajských a amerických vlivů. První zmínky o hiphopové kultuře pochází z Bronxu, v New Yorku. Další důležitou základnou bylo Los Angeles. Rozvíjel se zde směr, který oslovil mnoho mladých lidí, zejména černých lidí, byl breakbeat. Tento styl hudby využívá tzv. zlomové okamžiky (proto break). Zakladatelem tohoto směru byl jamajský DJ Kool Herc, který se v roce 1967 přestěhoval z Jamajky do New Yorku. Přinesl sebou jamajský způsob zpěvu tehdy známého jako toasting, který lze charakterizovat jako recitování improvizovaných veršů do rytmu reggae.

Mezi první z hiphopových skladeb řadíme Rappers Delightod od dnes již zaniklé skupiny Sugar Hill Gang. Skladba šla tak na odbyt, že výsledná cifra se zastavila na čísle 2 miliony. Komerce nenechala dlouho na sebe čekat a dostavili se dnes opět neúčinkující, ale dříve zbožňovaní Run D.M.C. Run D.M.C. se proslavili nejen svoji hudbou, ale jejich oblečení od dříve jen sportovní značky Adidas v kombinaci se zlatými řetězy a jinými módními doplňky stanovilo styl pro následné hiphopové generace a zavdalo vzor oděvním firmám, které se bleskurychle této vlny chytly a svezly se na vlně hiphopu. Prodejností předčili i Sugar Hill Gang, neboť jejich alb bylo prodáno na 3 miliony kusů.

Tento směr začal prostupovat mnoha pouličními gangy, které mezi sebou vedly bitvy o svá postavení. Časem přešel jejich boj na parket, kdo ovládne parketu, zvítězí. Díky rivalitě těchto gangů vychází většina tanečních prvků z bojových umění a technik. Někdy se stávalo, že takový souboj (battle) se zvrhl ve skutečný boj. Proto získávala hiphopová kultura nevalnou pověst. V dnešní době u nás existuje mnoho tanečních skupin zabývajících se touto taneční kulturou.

DJ-ing

První DJové na „block parties“ (neformální událost, kdy se sejdou sousedé a přátelé, poslouchají hudbu a tancují) začali izolovat bicí z různých písní a vkládat je do svých písní, tím začala být jejich představení mnohem zajímavější, zábavnější a dalo se na jejich písně lépe tancovat. Tato technika hraní se pak stala běžnou pro Jamajku a do New Yorku ji začali přinášet právě tito přistěhovalci z Jamajky. Zvláště se o to pak postaral kmotr hip hopu DJ Kool Herc. Průkopníkem DJingu byl Kool DJ Herc, který na parties v Bronxu z hudby pouštěl a spojoval pouze rytmické části. Jeho následovníci styl dále obohatili vynálezem scratchingu (který zahrnuje zastavování běžící desky, její zrychlování a jiné podobné kousky). DJ tradičně používá dva gramofony a z na nich hrajících stop kreativně komponuje nové zvuky. DJ potřebuje dva gramofony, tzv. slipmaty - speciální podložky na plotnách gramofonu, aby po nich desky pěkně klouzaly, speciální gramofonové jehly, mixer, sluchátka a sestavu reproduktorů a zesilovačů podle prostředí, kde a pro koho crew hraje.

Rapování(MC-ing)

Role „Emcee“ (MC, Microphone Speaker) se zrodila po spojení DJe a hudby, kde MCs začali mluvit mezi písně. Nejdříve pouze nabádali k tomu, aby ostatní lidé tančili a také vkládali do hudby vtipné anekdoty. Nakonec se tato jejich činnost stala více stylizovaná a začala být známa jako rapování. Dříve byl rap doménou hlavně černochů a latinoameričanů, ale postupem času do hip-hopu pronikají i běloši, z nichž nejznámější je Eminem nebo Beastie Boys.

Druhy rapu:

Gangsta rap je druh „rapu“, který byl populární hlavně v 90. letech minulého století. Jeho součástí bývají tvrdé a násilné texty, které jsou často mířené proti policii. Tvůrci jsou nebo byli často v rozporu se zákonem. Později někteří zbohatli natolik, že se mohli živit pouze rapem a nepotřebovali dělat pouliční businnes (drogové dealery,…) a stali se z nich slavní „rapeři“ jako třeba Dr. Dre, Snoop Dogg a skupina N.W.A
Pop rap je další prvek v hip hopu. Beaty a rýmy při silné melodii hooks, obvyklá struktura pop-songu. Je méně agresivní narozdíl od jiných druhů rapu. K nejznámějším představitelům patří MC Hammer, Vanilla Ice.
Latin rap není stejnorodý hudební styl, ale spíše doba, která pokrývá celou hiphopovou muziku zaznamenanou latinsky (jako latinský a španělský hip hop). K nejznámějším představitelům patří Fat Joe, Cypress Hill.
Freestyle rap je přísná řeč. Rap, který je v momentě hotový, žádný text předtím se neskládá. „Raper“ popisuje svoji situaci a různé okolnosti, které se dějí okolo něj. Freestyle Battles jsou soutěže, kde rapeři soutěží mezi sebou formou Freestyle rapu a zároveň se přitom uráží.
Break dance

Kolébkou break dance (jak již název sám vypovídá, nejedná se o nic jednoduchého) je Amerika. Konkrétně se píše rok 1969 a rádiím vládne hit Jamese Browna (interpert se známou písní „I feel good“) Get on the good foot. Celé desetiletí se break dance vyvíjel samostatně a až na počátku let osmdesátých došlo k jeho zařazení mezi hiphopovou kulturu. Break dance je akrobatický Hiphopový tanec. Na počátku breakingu tanečníci používali zejména Toprock, Uprock a Footwork. Hlavně Uprock je velmi oblíbený pro svůj původ v bojových uměních. Dnes se hlavně používají Power moves(točení), které jsou fyzicky náročnější, ale zato velice efektní. Poslední dobou se začínají využívat prvky z brazilské bojové techniky zvané Capoeira a to hlavně Freeze a některé velmi efektní akrobatické skoky. Dnes už nezbývá než kroutit hlavou nad tím, co převádějí tanečníci Break Dance na tanečních parketech.

Prvky break dance

Power Moves
K provedení triku je potřebný nejen švih, ale důležitá je i stabilita, rotace a jak název napovídá, tak i síla. K jednomu z nejtěžších prvků této skupiny patří vrtulník.
Freezy
Zastavení se v určité taneční pozici a vydržení v ní jak to jen nejdéle jde. Vždy se jedná ale o pozici více než drastickou.
Footwork
Na stabilitu ne příliš náročná práce nohou v podřepu. Je ovšem vyžadována rychlost, propracovanost a souslednost pohybů.
Toprock
Důležitá součást break dance. Díky toprocku lze provázat jednotlivé power moves, freezy a ostatní, a tudíž tanec dostane ucelenou podobu.
Lock-in
Technika, která nepochybně patří k breakingu technika. Je to technika na nohách využívající rychlé kulaté pohyby zakončené stop timem, popingem nebo pózou. Je to technika s velikým prostorem pro improvizaci.
Uprock
Jsou kroky používané při náznaku souboje. Tanečníci se však navzájem nedostanou do přímého kontaktu.

street funk
Street funk je sportovní styl, který je in...... je sice možná „jen“ tanec, ale je nerozlučně spjat s konkrétní hudbou a životním stylem, který se neobejde bez volných kalhot, kšiltů hluboko do čela nebo vzad, dresů americké NBA, pouličních tanečních vystoupení, barevných graffiti, hudby, masivních zlatých řetězů... Jak říkají praví vyznavači tohoto stylu: „Nestačí jen tančit, abyste byl tanečníkem, musíte chápat a přijmout celou filozofii ... a upravit si ji dle svého a sebe. V tom spočívá celé kouzlo tance. Tančit a být sám sebou.“

Kořeny Street funk naleznete v Americe, ovšem dnes se už pochopitelně rozšířil do celého světa. Jde o velmi energický tanec, jež v sobě kombinuje prvky disca a hip hopu, vycházející z civilního „pouličního“ tancování, často inspirovaný videoklipy populárních světových hvězd.

Název Street funk znamená v překladu něco jako „pouliční panika“, a v podstatě se dá říci, že je to i celkem výstižný název. Vzhledem k charakteru tance v něm nachází oblibu spíše mladší generace, převážně teenageři, ovšem řadě zkušených tanečníků je okolo třiceti let a nečiní jim to žádné potíže. Pokud jde o doporučení, chystáte-li se na Street funk, rozhodně nezapomeňte pohodlné, volné sportovní oblečení z dobře savého materiálu, pevné boty, nejlépe i s odpruženou podrážkou (na hodinách budete tančit, skákat, běhat, kombinovat různé krokové variace a odpružená podrážka šetří klouby). Nezapomeňte také na láhev s pitím a ručník – určitě se bude hodit.